Wakatanka

1.

Zeptala jsem se tě, kde rostou hřiby

a ty že jsi tady chytal štiky

A jednoho dne místní hospodáři

zasypali potoky vápnem

a vápno vyčistilo tůně

aby v nich mohli být jen kapři

A ty jsi Wakatanko brečel

A pak jsem se tě zeptala

proč ta půda v lese

kde tolik stromů roste

šustí pod nohama

A ty Wakatanko jsi řekl

že hřibům se tu daří

a našel jsi hned jeden zpola okousaný

z půdy kolem načechraný od prasečích labužníků

kteří tu byli první

A když jsem se tě Wakatanko zeptala na člověka

Řekl jsi

veselá je cesta

pro každého, kterého pravda svírá

v teplou náruč léta

2.

Wakatanko, který škvíry domů obýváš

Když zatrhnout chce ti žena další láhev piva

O čem rozjímáš?

Křik jestřábů nezastavíš

Vidíš strakapouda?

Vyběhl z větví jak z útulků pro psy

Skáčeš pak do rybníka

Aby se ti ryba na pozdrav do lýtka opřela

má tolik síly div, že tě nepovalí

takový kapr, kapr malý

A když už si zvykneš

i na nové zátarasy proti povodním

uvidíš volavku která letí na Cestu do pravěku

hold z vyschlého jezera nevystoupíš

a když tak s modravým jílem mezi prsty

Vzkaz budoucím

Stromy malujte tak jak rostou

zezdola nahoru

Porušíte jinak jejich tektoniku

To je zásada

pro jakoukoliv rostlinu

Je to stavěné na akvarelových finesách

Tady aby člověk zasadil strom

musí mít odšlapáno¨

Matrix

Jsem jako ta matka,

které kolečko od kočárku sjelo

mezi drážky na kolejích

a protože se blížil vlak

lomcovala s ním

tak nějak ohleduplně

aby se dítě v kočárku

přeci jen neprobudilo

Z letadla

Nad Alpami namalovala jsem si rtěnkou ústa

abych se těm kamenným strážcům co nejvíc zalíbila

jen na jejich názoru mě záleží

na jejich špičaté odpovědi

vrcholcích pokryté věčným sněhem