Tomáš Čada

Manuál ke konstrukci pekla

Ovšem v hukotu krovek i poryvech větru / rozeznáme jen dvě černé propasti a / dvojitou měkkost

Beletrie – Poezie
revue Ravt 19/2019

 Bilance prohry 

 

Jak se do lesa ticho, tak se z lesa ticho

 

plnou čáru je zakázáno přejíždět

nebo ji nákladem přesahovat pokud

to není nutné k objíždění, odbočování

 

Podzim je předpoklad příštího jara

 

 

 

 

Byl jsem při tom

Byl jsem při tom, když

jste přišly na svět a zvěstovaly

svůj příchod skrz křik skrz krev skrz

Vlastní rukou jsem vás odstřihl od matky

 

Tajně doufám, že nenávist, která musí

nutně přijít, zůstane někde vlevo dole

 

 

 

 

Eger  

Marii

 

Outsourcovat domov do míst kde má domov infinitiv

kde vše včetně počasí nezná distinktivní rysy

kde i přirozená reprodukce je součástí diskurzu

kde nejotřesnější vulgarity zní mysli tvoř a souciť

Outsourcovat svůj domov rodinu a veškerý známý smysl do míst

kde synonymem pocitu láska je konstatování prázdnota

 

 

 

 

Manuál ke konstrukci pekla 

 

Kapitulovat před svou minulostí

tlustou čarou škrtnout budoucnost

Vlastní děti vetknout do klopy

šílenství jménem město

Ticho bytu nahradit tichem osamění

Zkusit se popasovat s katastrofou

bez katarze

Zapomenout sny radost

spláchnout s příznaky ranní kocoviny

A nějaký pátek se v tom plácat rochnit

 

Mezi první ranní cigaretou a

čištěním zubů vzpomenout co bylo

To samé činit před spaním

Občas přičichnout pohladit

hlavně nic neměnit

Trčet trčet trčet a trčet

Duben je nejkrutější měsíc a

barva strachu je barevná

 

Hoď to na papír ať je se za co stydět

Hoď na papír ať máš důvod (se) nenávidět

 

 

 

 

Dlouhá červená nit

Ivaně

 

Teď všude kolem mne postává ticho

nechci je vyplašit Je plaché jak plch

Jeho chchch prosakuje do tmy Plížil

jsem se za ním dlouho a teď je mám na

dosah Ovšem Vždyť vše mimo prázdno je

neprůstřelné a tak nevím kudy kam

Kudy přes ně cílit svůj chtíč Chtěl bych křik

Stůj Vztyčit úsměv přišlápnout strach ale

byl by to omyl Byla by to chyba

A tak trpím Trčím Utichám A nic

Jen všude kolem mne postává ticho

 

 

 

 

Muž, žena a názor

 

Muž

odlitek těla vlastní

pohyby měkké rty a

mateřský jazyk

 

Žena

velmi podobná muži

ve jmenovaném

prakticky totožná

 

Scéna orámována větrem

dvěma třemi doteky a

ruchem chroustích krovek

Určitou roli hraje též světlo

jeho ohyb odlesk

jeho občasná nepřítomnost a

čas

 

To co mezi oběma bytostmi probíhá

by mohl být rozhovor plynoucí skrz řeč

Ovšem v hukotu krovek i poryvech větru

rozeznáme jen dvě černé propasti a

dvojitou měkkost

patrně v pohybu

 

Na základě výše řečeného

bychom si mohli vytvořit názor

ale nebyla by to pravda

Chviličku.
Načítá se.
  • Tomáš Čada

    (1985, Jihlava), redaktor Literárně-kulturního časopisu H_aluze a knižní edice H_aluze. Od roku 2011 spolupracuje na organizaci mezinárodního festivalu Den poezie. V opavském nakladatelství Perplex vydal sbírku Spodní patra (2013, ilustrace ...
    Profil

Souvisí

  • Tomáš Čada

    Kecy kecy kecy

    kráčejí dvě postavy / žena s maskou ženy / matka s maskou matky

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 18/2018
  • Ondřej Macl

    Miluji svou babičku víc než mladé dívky

    Reflektuje Tomáš Čada

    Rozhodně však nejde o knihu pro každého. Je z ní znát poučenost, co se týče historie, filosofie, religionistiky, lingvistiky a zrovna tak naratologických přístupů, ale všechno je to, když to řeknu na férovku, trochu nuda.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2018
  • Tomáš Čada

    Úloha slov

    Tetuju si do sítnice tvůj úsměv a mé prsty uťukávají rytmus tvých kroků. Na srdci mám škraloup, ty mnoho vrásek. A přece jsou obě krásná.

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 4/2018
  • Tomáš GabrielObvyklé hrdinství

    Každý autor by měl být obvyklým hrdinou

    Reflektuje Tomáš Čada

    Přestože jsem kouzlu Gabrielovy sbírky nepropadl, dokážu ocenit odvahu, s níž se autor do svého pokusu pustil.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 7/2017