děti

děti nejsou v domě
voda je vzala
pinky linky
hlučná je moucha i lednice

dům
pojď, uspíme spolu dům
zavřeme kliky, okna dokořán
na dveře nápis
hic sunt leones
na rohožce pes a jeho stín

hlubiny
v nejhlubších místech domu
v šuplících dole a ještě níž
vůně praných utěrek
při zavřených očích
zjeví se obě babičky

smrt
zahrada neopustí dům
dům neopustí zahradu
dokud je smrt nerozdělí

přes práh
přes práh domu
už uteklo několik obyvatel zahrady
kočky si na koberci
lížou tlapky od krve

konec dne
den se často dovrší stoupáním a klesáním
ptáci se stočí do klubka jako ježci
na svá vztyčená pírka napichují noční fotony

stromy svážou koruny i s plody do spirál
jako pučící listy papratky samičí
(ráno je zase najdeš rozevřené
– zprávy o tom přináší jen nesrozumitelné zpěvy)

poslední den se dovrší jen klesáním
stromy pak uvidíš i se spícími ptáky
v tomto zavinutém skupenství

budeme tak spát všichni
ve společné krajině

Ukázka ze sbírky Včelí války, Dauphin, Praha – Podlesí 2022.