Bohumil_Vasak
Rozhovor s Bohumilem Vašákem

Chtěl bych vidět krásné učebnice běžných předmětů

Ptá se Jitka Bret Srbová

Bohumil Vašák je jedním z porotců výtvarné komise v porotě letošního ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku (NKČR), okolo které především se točí náš rozhovor. Kromě toho, že má obsáhlé praktické zkušenosti v oblasti grafického designu a knižní grafiky a samozřejmě i řadu ocenění, je také pedagogem: vyučuje na na pražské Vyšší odborné škole grafické neboli na Hellichovce, kde je vedoucím ateliéru propagační grafiky. Fotografie: Viktor Tuček.

Rozhovory – Rozhovor
revue Ravt 5/2023

Soutěž s názvem „Nejkrásnější české knihy rokunapovídá, že klíčové hledisko výběru vítězů se musí točit kolem krásy knih. Je to pro vás jasné, co je to „krásná kniha?
Krásná je pro mne ta knížka, která je autentická. Která má všechny roviny v souladu se svým obsahem. Je to zpravidla ta, kde se všichni – autoři, redakce, obchodní oddělení, kreativa i výroba zamysleli a shodli na tom, co a komu má kniha přinést.

 

Kromě vysloveně literárních kategorií má soutěž i kategorie, které se týkají vzdělávání – tedy učebnic, nebo katalogů, to znamená velmi praktických knih. Mění se výrazně způsob vašeho nahlížení na to, co je v knižním designu dobré, podle toho, zda je to určeno k, řekněme, volnočasovému vnímání, studiu nebo propagaci?
Myslím, že vnímat tyhle rozdíly je jedna ze základních schopností designéra. Všímám si ale, že k pozitivním změnám vnímání možností knižního designu dochází na českém knižním trhu – mám pocit, že se obchodníci naučili v tabulkách vyčíst, že investice do dobrého designu a tisku se vyplatí. Návštěva běžného českého knihkupectví tak už nebývá takovým vizuálním utrpením jako před pár lety.

 

Jakým způsobem jste v porotě pracovali, stanovili jste si nějaké společné cíle a metody, nebo jste naopak těžili z různosti zkušenosti, vkusu, názoru?
To druhé, letos se Muzeu literatury povedlo poskládat porotu velmi pestře a přitom jsme si spolu skvěle sedli lidsky – mám pocit že jsem získal nové přátele. Diskutovali jsme mnohdy dlouho, nahlas, a zcela otevřeně, ale nakonec jsme vždy došli k demokratickému konsenzu, aniž by se někdo cítil poškozen.

 

Která kategorie vás letos nejvíc bavila? Která byla naopak z vašeho pohledu slabá nebo vás třeba i rozčilovala?
Nejvíc mne bavily studentské knihy a ta část odborné literatury, která se nevěnuje vizuální kultuře a je tak trochu Popelkou vedle těch obřích, barvami sršících bichlí. Přál bych si mnohem větší konkurenci v kategorii učebnic, chtěl bych vidět krásné učebnice běžných předmětů pro základní a střední školy.

 

Řekl byste, že je kniha jako předmět natolik osvědčena staletími, že nové mohou být maximálně technické možnosti, ale jinak už se prostě ukázalo praxí, co je a není dobré?
Tato otázka mne nikdy nenapadla, musím souhlasit, to je dobrý postřeh.

 

Design jste studoval, živí vás a učíte ho řadu let. Zajímají vaše studenty ještě knihy a nebo se všichni chtějí věnovat například online formátům, animaci apod.?
Knihy je baví mnohem víc tvořit než číst. To je, uznávám, trochu generalizující prohlášení – ale je pravdou, že kniha je pro designéry (nejen studenty) lákavá ve své dokončenosti a neměnnosti. Digitální formáty pomíjejí podstatně rychleji a i z toho důvodu potřebují jiné mentální nastavení při jejich tvorbě – tvůrce uspokojují i unavují jinak. Knihy a tiskoviny obecně čím dál tím víc vnímáme jako objekty touhy, nikoli zdroje informací, ty hledáme na internetu.

 

Kterou knihu z dětství máte dodnes rád – jako kombinaci formy i obsahu?
Alois Mikulka: Kouzelná dvířka.

Děkuji moc za rozhovor.


 

Chviličku.
Načítá se.
  • Bohumil Vašák

    O práci grafického designéra Bohumila Vašáka se více dozvíte například zde: https://vasak.online/
    Profil
  • Jitka Bret Srbová

    (1976, Praha), je básnířka, textařka, literární publicistka. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně ...
    Profil

Souvisí

  • Karla Erbová, 2019, foto Vojtěch Kemenny
    Rozhovor s Karlou Erbovou

    I po letech vím, co mě vedlo k napsání každé básně

    Ptá se Jitka Bret Srbová

    Básnířka a spisovatelka Karla Erbová oslaví letos na konci dubna 90. narozeniny. Troufám si to prozradit proto, že – kromě příležitosti jubilantce touto cestou co nejsrdečněji blahopřát – se zároveň skláním před autorčinou obdivuhodnou tvůrčí energií a vytrvalostí. Během svého tvůrčího života se musela vyrovnat se zákazem publikování na dobu více než dvaceti let, neboť po roce 1968 začala patřit k zakázaným autorům. Od 90. let pak vydala více než třicet básnických sbírek. Její básně se často obracejí do minulosti, jsou příběhem konkrétního okamžiku, klenou se přes epochy až do starověkého Řecka. Koho jiného než právě Karly Erbové se ptát na paměť básně?
    Laskavým prostředníkem našeho rozhovoru psanou formou se stal Vojtěch Kemenny, nakladatel, který vydal v roce 2022 básnířčin obsáhlý výbor z díla nazvaný Pití Sokratovo, ze kterého v tomto Ravtu uvádíme také ukázku. Foto: Vojtěch Kemenny.

    Rozhovory – Rozhovor
    revue Ravt 3/2023
  • Anna_Lunakova-fotoTvar_2021
    Rozhovor s Annou Luňákovou

    Odlehčit tíhu

    Ptá se Jitka Bret Srbová

    Spisovatelka, editorka, divadelní performerka a nově také předsedkyně Asociace spisovatelů, Anna Luňáková, stála v roce 2021 s podporou týmu redakce Revue Prostor u zrodu antologie s poměrně neobvyklým tématem: současné autorky a autoři se v ní potkali básněmi vzniklými v důsledku pandemie covid-19, která změnila veřejný i soukromý život na celé planetě. Sama editorka antologii, která vyšla v Knihovně Revue Prostor, označila za „časovou kapsli“, která cosi podstatného z tohoto období pro budoucnost uchová. Zda to vyšlo podle představ a co se zatím ukázalo řešíme na přelomu února a března 2023, tedy necelé tři roky od vyhlášení prvního nouzového stavu v ČR. Foto: archiv Tvaru.

    Rozhovory – Rozhovor
    revue Ravt 3/2023
  • Jitka Bret Srbová

    Anketa o Pandezii

    Ptá se Jitka Bret Srbová

    V roce 2021 zařadila editorka Anna Luňáková vaši báseň (případně váš text jiného žánru) do antologie Pandezie, ve které se sešlo téměř 80 textů reflektujících svět v pandemii covid-19. Byla pro vás účast v antologii nějak osobně důležitá, například úlevná – nebo vás snad k účasti vedla zvědavost na výsledný celek? Jak svou báseň v antologii čtete dnes?

    Rozhovory – Anketa
    revue Ravt 3/2023
  • ales atrin cb
    Rozhovor s Alešem Kauerem a Atrinem Matuštíkem

    Je tu obrovský hlad po queer reprezentaci

    Ptá se Jitka Bret Srbová

    V lednu 2023 byla v Praze uvedena antologie Toto je môj coming out. Jedná se o projekt, který je jednou z výrazných solidárních reakcí na vraždu dvou queer lidí před bratislavským klubem Tepláreň 12. října 2022. V širším smyslu je to ale také symbolické vyjádření soudržnosti česko-slovenské literární scény s queer komunitou i jednotlivci. O tom, zda je antologie manifestem, mementem, historickým předělem….nebo čím vůbec chce a může být, si píšeme s básníkem a editorem Atrinem Matuštíkem a básníkem a nakladatelem Alešem Kauerem, jehož nakladatelství Adolescent antologii vydalo.

    Rozhovory – Rozhovor
    revue Ravt 3/2023