Paměť básně. Téma třetího Ravtu roku 2023. Co se tím myslí? Jde o ukotvení básnického záznamu určité události v čase – literární rovinu doplňuje rovina osobního nebo obecně přístupného dokumentu o určité chvíli, události, době. Co jsme si mysleli, co jsme tehdy chtěli říci, čemu jsme přikládali význam. Paměť básně. Pojďme spolu nahlédnout do některých příkladů zachycení zásadních věcí.

Významnou autorkou čísla je Karla Erbová, která v dubnu tohoto roku oslaví 90 let. S úctou básnířce srdečně blahopřejeme!
Bohatý autorský život Karly Erbové poznamenaly nucené dlouhé publikační odmlky – něco, co si dnes jen obtížně představujeme. K nim, ale také k básnířčině pohledu na možnou paměť básně se vracíme v rozhovoru, který laskavě zprostředkoval nakladatel, výtvarník a fotograf Vojtěch Kemenny (Theatrum mundi), který vydal v roce 2022 obsáhlý výpravný výbor z díla Erbové nazvaný Pití Sokratovo. Z tohoto výboru v čísle rádi publikujeme ukázku.

Paměť posilujeme činy, které znamenají vyslovenou účast. Ke dvěma projektům, které to svou podstatou naplnily, se s důrazem vracíme. Tím starším z nich je antologie Pandezie, unikátní, převážně básnická antologie s téměř 80 příspěvky, které se nějak dotýkají zkušenosti člověka v pandemii covid-19. O vzniku a souvislostech antologie mluvíme ve druhém rozhovoru čísla s editorkou projektu, básnířkou Annou Luňákovou.

Snad je na místě označit pandemii právě jako zkušenost, jen těžko ji můžeme označovat za inspirační zdroj – jak potvrzují i svědectví některých ze zařazených autorek a autorů v anketě čísla. V čase se s námi do období 2020-2021 vrátili Kateřina Bolechová, Petr Čichoň, Jiří Dynka, Anna Beata Háblová, Přemysl Krejčík, Petr Ligocký, Ivan Motýl, Olga Pek, Klára Šmejkalová a Anna Štičková.

Třetí rozhovor čísla se týká antologie Toto je môj coming out, silné reakce česko-slovenské literární komunity na hrůzný čin nenávisti proti queer lidem: vraždu před bratislavským queer klubem v říjnu roku 2022. Na nesnadné otázky odpovídali Aleš Kauer a Atrin Matuštík, nakladatel a editor, kteří za touto výjimečnou solidární akcí stojí.

Díky svolení básnířčiny rodiny můžeme v tomto Ravtu publikovat ukázku z knihy textů z pozůstalosti Teodory Žurkové (1980–2007). První vydání Dubnování vyšlo díky péči autorčiných sester a editora Ladislava Puršla a s podporou přátel vlastním nákladem, o vydání druhé se postaral Malvern. Kniha je v tomto případě fyzickou pamětí jednoho výrazného a příliš krátkého tvůrčího života – nabízí intimní vhled do autorčiny duše, neboť obsahuje kromě básní, prozaických skic, deníkových zápisů i dopisů také dopis na rozloučenou.
Spisovatel Miloš Doležal zpracoval ve své básnické knize téma z nejtěžších: odchod milovaného člověka. Sbírkou Jana bude brzy sbírat lipový květ, z níž citujeme, se prolíná naprosto přítomná duše i fyzické stopy Jany: čteme její sny, nahlížíme do společné historie páru i širší rodiny, paměť básně je v tomto případě nezajizvená: čerstvá a velmi čirá.
Sbírka je čerstvě v nominacích 22. ročníku knižních cen Magnesia Litera v kategorii poezie – její stopa v paměti tedy sílí. K nominaci autorovi blahopřejeme!

Slova jsou průhledem nebo možná olůvkem v čase. Kotvou k zásadnímu: drobnou, ale odolnou proti neklidnému proudu událostí. Paměť básně je snad selektivní, ale výběrem akcentuje to podstatné: klíčový detail, vznět citu, odraz v okně okamžiku – ať už intimně osobním nebo společném. Všechno to tam pořád je. Snad vám plavba na Ravtu paměti připomene něco důležitého. Přejeme vám dobré čtení.