V České republice žije více než 60 000 Vietnamců. Závitky, polévka phở. Oblíbený prodavač ve večerce. A dál? Co vlastně víme o současném Vietnamu?

Generální tajemník Vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong po svém znovuzvolení do čela strany v roce 2016 zintenzivnil nejen své tažení proti korupci, ale také proti opozici a blogerům. Vietnamský prezident Tran Dai Quang neustále vyzývá k přísnější kontrole internetu: „Některé skupiny užívají virtuálního prostoru ke kampaním, které ohrožují vážnost vedení strany a státu.“ Ano, v případě Vietnamu nelze hovořit o vězněných spisovatelích, ale o vězněných blogerech, vydávat knihy ve Vietnamu oficiálně lze pouze, jste-li prorežimní spisovatel. Zbytek literatury vzniká v podzemí.

V současné době se ve Vietnamu ocitá 32 aktivistů ve vazbě, 101 aktivistů si v současné době odpykává trest. V politické situaci, v níž se Vietnam ocitá, role „aktivista“, „novinář“, „bloger“ a „spisovatel“ splývají. Aktivista píše, protože bojuje, na poklidnou literární práci se musí počkat, publikovat lze především blogersky, na Facebooku a YouTube.

Jednou z nejvýraznějších postav blogové scény je vietnamská blogerka a kritička vlády Nguyen Ngoc Nhu Quynh, která je známá pod svým pseudonymem Me Nâm neboli „Matka Houba“. Už více než rok odpykává desetiletý trest odnětí svobody za údajné provozování propagandy proti Socialistické republice Vietnam. K zajetí došlo tak, že Me Nâm šla do vězení navštívit neprávem vězněného politického aktivistu Nguyena Huu Quoc Duye, okamžitě byla zatčena a byla na ni uvalena vazba. Následně tajná policie prohledávala její dům a zkonfiskovala její počítač a telefon. Na konci listopadu minulého roku proběhl odvolací soud, který pouze potvrdil trest.

Osmatřicetiletá Me Nâm je známá svými texty, které sdílela na sociální síti Facebook a také na různých internetových platformách. Psala o poměrech panujících ve Vietnamu, především o lidských právech a ekologii. Kromě toho je spoluzakladatelkou Sítě vietnamských blogerů sdružující nezávislé spisovatele. Za svoji činnost byla oceněna mimo jiné Mezinárodní cenou odvahy udělovanou Ministerstvem zahraničních věcí Spojených států amerických předanou v nepřítomnosti první dámou prezidenta Spojených států Melanií Trump. Prosby její dcery, aby se u Donalda přimluvila za matčino propuštění, zůstaly nevyslyšeny.

Ve Vietnamu se tento rok bude konat výročí významné historické události, k níž se oficiální vietnamské dějiny stále nehlásí. Před 50 lety došlo k masakru ve městě Huế, během kterého zemřelo více než 2 800 obyvatel (některé prameny ovšem uvádí až 6 000 obětí) – přesná data dosud nejsou známa. Šlo o součást války ve Vietnamu a provedli jej příslušníci ozbrojených sil Vietkongu a Vietnamské lidové armády během ofenzívy nazývané Tet, a to v předvečer nového lunárního roku, kdy se očekávalo, že bude příměří. Množství obětí bylo mučeno, znásilněno a pohřbeno zaživa. Civilní oběti během této ofenzívy nikdy nebyly oficiálně vyčísleny, byli mezi nimi i francouzští misionáři, němečtí lékaři a úředníci jižního Vietnamu. Vietnamská státní média k těmto masovým hrobům nadále mlčí. Pro rok 1968 se ve Vietnamu zažil výraz Mau Than.

Vietnamský básník Che Lan Vien právě o tomto roce napsal báseň.

Che Lan Vien: Kdo? Já!

V roce Mau Than dva tisíce lidí sešlo z hor,
přes noc přežilo pouhých třicet.
Kdo je zodpovědný za úmrtí těch dvou tisíců?
Já! 
Já – ten autor povzbudivých veršů,
oslavující ty, 
kdo pokaždé šli do boje vpřed.
Deset let od bitvy k bitvě, 
voják z třiceti kdysi přeživších.
Provozuje pouliční krám na živobytí svých dětí.
Na stěnách chýše visí vyznamenání různých velikostí,
ale žádné z nich bývalého vojáka nenasytí!
Kdo za to nese zodpovědnost?
Přece já!
Voják strádá, v nouzi žádá o báseň o smyslu života.
Vtom jsem oněměl. 
Připomněl mé verše, jež ho přivedly do přední linie.
Zastyděl jsem se,
nemám žádný verš, který by mu pomohl vychovávat děti
a nacházet úsměv.

(překlad: Mai Nguyenová)