xxx
Marie sedí na posteli
má společnost
tři zápěstní tlakoměry
a několik budíků
jeden z tlakoměrů
se občas zhluboka nadechne
budíky trhavě hýbají ručičkami
Marie vzpomíná
už je to dávno
co korzovala po náměstí
v klobouku
to ještě budíkům
mozky tikaly hlasitě
a tlakoměry nevysedávaly
po domácnostech

Začátkem září
Jedu za tebou
je neděle
konec houfování
křídla jsou pryč
jen mixér trolejbusu
chce se mi číst
o jedné neskutečné
lásce
ale ona jen
nezřízeně huláká
do zvukového znamení

xxx
Chtěla bych odjet
z tohohle háje
někam dívat se
do jiného háje
nebo se vrátit
milovat podzim
v zoraném
kukuřičném poli
daleko od hluku
kde tvůj bratr
na očích
sedm dioptrií
zdrobněle volá
mé jméno
xxx
– Postarejte se o Marii –
říkával
Sedím na koberci
modlím se k vysavači
nechce žrát
brzy mu zakroutím
umělohmotným krkem
Marie srká polévku v kuchyni
ze zdi ložnice vystupuje
sádrová hlava jiné Marie
té co prý byla pannou
dívám se na ni
a neslyšně křičím
– Marie! Postarej se o Marii –

xxx
V televizi křičí Robinsonka
přebírám jostu
Moje Robinsonka
uvnitř
je němá

Kateřina Bolechová: Sádrová hlava jiné Marie, Nakladatelství Petr Štengl, 2020