Monolog s rybou
v sobotu při obědě / sežeru tvou smrt
v sobotu při obědě / sežeru tvou smrt
V kabince outletu
visí hadry
kůže i maso
– Nevdá se
Barborka nevykvetla –
nad hlavou houpe se
obří řetěz jeřábu
kýla jak medicinbal
přesto obézní břicho
doktor napsal
bavorský vdolek nad volantem
uřídíš to jednou rukou?
zapomenout na Listerin
čínský národní cirkus
golf na Hluboké
dáváme prostor vyniknout
vrť se jak psí ocas
svět zdraví totální výprodej
som ako v rozprávkovom sne
furt na to myslím
zaplatit popelnice
Zasouvám vypálenýho Toma Waitse
v mým přehrávači by jistě hrály
i linecký koláče
Nazouvám žabky
vanishovou pěnou dřu kožich koberce
je jako starej pes
pořád se lísá k nohám
i když už skoro slepej
Na lustru houpe se „předvánoční atmosféra“
chystá se k výmyku
je jako já kdysi na gymplu
v hodinách gymnastiky
ne a ne vyšvihnout
těžkou prdel
Z perspektivy očí
z autobusu
ramena jeřábů
objímají se
jako by chtěla
podepřít nebe
Svět je zářivka
ve starej tovární hale
Pár dnů před mými narozeninami
přišla smrt a řekla
– Kateřino vstávej
zemřel ti otec
je čas připomenout si
koloběh života –
Stojím na křižovatce
pod zadkem starou skládačku
Projela jsem ulicí generála Svobody
bejval tam vojenskej špitál
občas se propašoval i protekční civil
Doktor se sklonil
– Máte křivou páteř
sportovala jste ? –
– Ba, ba, co taky jinýho –
Stará skládačka dnes jako kdysi
páteř křivější
a už to nebude sportem
v hlavě mi přešlapují slova
přítelkyně Bakalové
jednou při kuropění
se smíchem vyprávěla mi
o svých prvních básních
– Ach Romeo, na semaforu lásky
svítí červená –
Prehýbaná, dolu zdrevnatená / stonka, nebezpečná práve tam, kde / býva najtuhšia. (…)
Z křtitelnice pod okapem děvčátko loví slunéčka.
letí jak špatné rýmy první včelka / die erste Biene schlechte Reime summend / and like bad rhymes here comes the earliest bee