Elektrické dítě

Máme elektrické dítě
Ale moc dlouho nevydrží
Každou chvíli ho odnáším
úplně vybité k zásuvce

Ale třeba… když si hraje
S jinými dětmi
Díky těm baterkám
Může běhat a křičet

Ale poznám to na něm
Jak mu dochází šťáva
Tak už je pomalejší
A hýbe se míň

Po chvíli úplně ztuhne
Obvody zamrznou
Vypadá, jako by přemýšlelo
Ale necítí nic

Díváme se, jak spí vedle mechanické kočky
Pořídili jsme si typ, který nemá drápy
Organická tkáň okolo kovové kostry
Naše dítě je android, můžou se o sebe třít

A když večer leží
V bleděmodrém pokoji
Můžeme někam jít
Můžeme jít ven

Stějně ale myslíme na něj
A tak se vrátíme domů
Přehrává si den
Zuby mu maličko jiskří

Venku sněží

Venku sněží
a v krabičce na zdi je přišpendlený motýl

Usnul jsem na ulomené kře
není mi dobře, horečka vře
Kousek pod prostěradlem
je polární moře

Slyším, jak rackové
naříkají z nebe
A jejich horké slzy
jsou jako omítka v pavučině

Venku sněží
a v krabičce na zdi je přišpendlený motýl

Horníci

Horníci z břidličných dolů
Kteří nebyli pohřbení
Leží vedle sebe
Mezi rozbitými kahany a kamením

Všude se říkalo
Že vzala je spodní voda
– pod zemí bloudící had
v potemnělých chodbách

Bylo jich devět
A teď probouzí se v srpnu
Všechno už je pryč
Jenom oči nějak uchovaly běl

Země jim půjčí jíl
Aby látku šatů napnul
Vlasy mají z žížal
Jazyky se slimáčích těl

Hlavy můr, pytel dvůr, hlavy můr
(jak je to možný, že my jsme tu zůstali
a ty si odešel po svých?!)

Beránek a Měsíc a tvá bílá tvář

Oni se vrátí i kdyby z kostí nezůstalo nic
Oni se vrátí a bledýma očima, ledoví a bez zřítelnic

Čekám celej den

Čekám až přijdeš
Čekám celej den
Mezitím umývám nádobí a peru prádlo

Ó břidlice
Je na rohožkách
Ó břidlice
Je na kobercích
Ó břidlice
V kočičích fouskách
Ó břidlice
Je ve psí srsti

Čekám až přijdeš
Čekám celou noc
Mezitím poslouchám rádio, zašívám tričko

Ó břidlice
Je na všech klikách
Ó břidlice
Je na ubrusech
Ó břidlice
Je na talířích
Ó břidlice
Na gramodeskách

Letiště

Potkal jsem ve městě nevlastního dědu
v šusťákovce a neoholenýho
šel si zrovna koupit něco k jídlu
ve večerce mají otevříno
a v ruce nesl tašku bílou

jako opuštěný voják

To tenkrát když letěl z Bratislavy
ze starýho stroje padaly šrouby
nejvíc ho ale překvapilo
že na letišti mají holuby

vždyť oni můžou vletět do motorů
anebo pilotovi do kokpitu
oni si přece dělají co chtějí
zvířata nemají rozum !

Letiště může zachránit jen
technický tým !

Te te te te ten ten ten ten technickej tým !

Potrubí

Líbí se mi, jak vypadá město
Brzo ráno v neděli
Lidí je v něm málo a ti
Co chodí tam jsou ospalí
A prohlíží si ve výkladech věci
Který zrovna není možný koupit
Krámy jsou zavřený
A tichý je i potrubí

Nejsou tady ani žádná auta
Která by trýznila chodník
Jako když jezdí ty umejvací vozy
Všechno je volný

A mně je za sedm let čtyřicet
A už jsem fotr jako vyšitej
Do toho my zavoláš ty
Divoký zvíře z jiný planety

No jasně, že si pamatuju
Ale nechce se mi vzpomínat
Protože v pekelným plameni skončí
Všichni sentimentální sráči

www.kapelakvety.cz