V polovině září proběhne v pražském Kampusu Hybernská Sjezd spisovatelů pořádaný Asociací spisovatelů. Jedná se o druhý oborový sjezd v polistopadové historii. Mottem „Mluvme spolu“ chtějí spisovatelky a spisovatelé vyzvat k dialogu nejen mezi literáty. Hosty Sjezdu budou významné české i zahraniční autorky a autoři, literární teoretikové, historikové i zástupkyně a zástupci kulturních organizací a médií.
„Žijeme v době války, v době pokračující pandemie, v době velkých společenských i generačních rozporů, v době klimatické i ekonomické krize. Spisovatelé vždy nabízeli velkou citlivost v zaznamenávání skutečnosti, otevírali nepohodlná témata, hledali hlubší souvislosti. Chceme zdůraznit význam literatury jako nástroje reflexe a porozumění, “ představuje smysl Sjezdu předsedkyně Asociace spisovatelů, básnířka Jitka Bret Srbová.
Páteřní program ve třech dnech nabídne pět tematických bloků s přednáškami a diskusními panely. Kromě literární reflexe stavu světa v roce 2022 obsáhnou témata literatury v době války, literatury z pohledu feminismu, dotknou se hranic a limitů literatury ve 21. století a kriticky nahlédnou současnou pozici spisovatele v rámci systému podpory tvůrčí práce.
Podstatným akcentem Sjezdu jsou autoři z Ukrajiny a Běloruska, kteří budou především hosty bloku Literatura v době války. Pozvání přijali ukrajinský spisovatel a básník Jurij Andruchovyč, německy píšící ukrajinský spisovatel a novinář Dmitrij Kapitelman, ukrajinská publicistka Sonya Koshkina, ukrajinská bohemistka a mluvčí ukrajinské ambasády v Praze Tetiana Okopna a běloruský publicista a překladatel Siarhiej Šupa.
Významná je účast česko-německé spisovatelky a publicistky Aleny Wagnerové. Ze Slovenska přijede básnířka, esejistka a filosofka Juliana Sokolová. Z českých autorů zmiňme například spisovatelky Kláru Vlasákovou, Petru Hůlovou nebo Ivetu Kokyovou, spisovatele a publicistu Pavla Kosatíka, literární kritičku Evu Klíčovou či básníky Jana Škroba a Pavla Novotného.
„Oslovení hosté mají v rámci tematických bloků možnost mluvit o všem, akcentovat svou osobní i evropskou historickou zkušenost. Jde nám o zkoumání současného světa prostřednictvím literatury, což je úhel pohledu, kterého je podle našeho názoru v médiích velmi málo,“ objasňuje spisovatelka Tereza Semotamová. „Sjezd spisovatelů je otevřeným setkáním. Výzva ‘mluvme spolu’ je mířena na širokou veřejnost, které je akce také přístupná,“ dodává.
Program obohatí páteční večerní Slam pro Sjezd v podání Tima Postovita, Anatola Svahilce a dalších známých jmen české slam poetry scény. Sobotní odpoledne bude patřit také dětem, pro které si připravila tvůrčí dílnu známá autorka dětských knih Klára Smolíková. Současné autorky a autory představí program večerních autorských čtení, který připravuje Čítárna HYB4.
Diskusní bloky:
1. Co se to vlastně děje? (čtvrtek)
2. Literatura v době války (pátek)
3. Hranice? Limity? (sobota)
4. Literatura a feminismus (sobota)
5. Spisovatel jako problém? (sobota)
Na jedné straně asi opravdu existuje nějaký proud inspirace, je to specifická nálada, která se odněkud bere, na kterou se napojujeme. Aby ale člověk na druhou stranu mohl psát kvalitní texty, vyžaduje tato nálada cvičení, rozvoj. Musíme v ní více přebývat, reflektovat svoje možnosti v ní. Stručně bych to nazvala vědomou prací s podvědomím.
Sametovou revolucí a rozpadem socialistického bloku se pro něj staly česko-německé kulturní kontakty naprostou samozřejmostí.
Román se nezabývá tím, zda mety jsou výsledkem nadpřirozena, biotechnologie, mutace spuštěné kontaktem s vesmířanem, uniklé z genetické laboratoře nebo netopýřího bistra.
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
