před válkou II

odpověď na otázku kterou chceš rozbít
není v tom co říkám ale jak
je to most určený ke spálení
jakmile všichni projdou domů

tohle mělo znít jako můj hlas
ale věcem které se uvnitř něj naskladnily
jsem ještě nezačala věřit

chronické spolu je jízda
nenabouraným autem
přeje si dojet do havárie která
rozhodne o ztrátách a vítězích

ve válce II

malá rána na paži umí říkat jen
ty jsi to co je se mnou špatně
krev je sos bez zvukové stopy

po dvou letech nás začínám
každé interview koncem světa
&
návraty k tobě jsou dům
postavený z ukamenování

už od začátku je brzo na to
aby bylo moc pozdě

mám dojem že sem pro tebe jenom
taková přestupní stanice říkáš ve vaně
a nafta z kohoutku mezitím otevře
požár na hladině
tvojí násilnou kapitulaci následuje
moje nepatrné kývnutí hlavy