Mileniální růžová
můžeš cítit peníze / vypařující se z těla / to je za všechny ty hodiny / cos mohl být užitečný
můžeš cítit peníze / vypařující se z těla / to je za všechny ty hodiny / cos mohl být užitečný
parfém jsou aplikace co z tebe nepouští
ani když se načítáš tělem někoho jiného
leží vedle tebe a teplem ti
reaguje na slzy uvnitř
židle na břehu řeky se
nepřirozeně naklání
chtějí vypnout
postavit se a
skočit
mileniální růžová
očekávaný restart bolesti na tváři
popraskané žilky od zadržované vody
rozpustila jazyk na sval
sahá okolo sebe a necítí
chce dorůst vyretušovat do
tiché pošty co
dělá z něčeho něco jinýho
nechceš být svědkem
zemětřesení co se děje
na jih od žaludku
do zpráv se nic nedostalo
jakto proč jako
proč tam nic neni
pečlivě vybíráš co na sebe
skládáš kusy tak jak by to asi udělala ocd
jsou to vteřiny předtím než do sebe desky narazí
má se za to že když se
dva drží kolem pasu
dávají uvnitř najevo ven
wikipedie ale nic o tom co dělat když ti
richterova škála všechno dovoluje jen navenek neříká
wikipedii pomůžeš tak že ji upravíš
digitální domorodci
na ulici si dávají ruku před pusu
u večeře zavírají hodiny pod sklenici
lehká variace na stránku co zamrzla uprostřed
mezi zavřenými deštníky na pláži
se budou cítit jako nelegální stíny
je to jako když se rozhodneš
aktivuješ
proti celému světu
najednou k tobě nic nepatří
jakou cítíš odezvu řekni
cítíš odezvu jaká je
když navštěvuješ co ti nepatří
kam sis jenom přišel založit email
tečka v budoucnosti
zaměř se na ní
velký den co
neni pro nás
pro všechny
zatlačit na tužku znamená
nechat hory počítat čas
ručičky pod smogem
dostat se k cíli je
krok od obrazu
dva není bez tří
realita zarámovaná rozhodnutími
mluví na ostatní jazykem vzduchu co
se třese před očima
nesmíš se na to tak upínat
říkáš si říkají ti
uprostřed
bolest je červená říkáš
semínka v dýni se dusí
ve vlastní šťávě
rozkrojíš jí
zápěstí ztichnou
tik v dužině je heslo pro
snahu popadnout dech
když ti něco vezmou a
zasadí nechají vyrůst do
emocionálně odřená od
radikálních pobytů na letišti
mezipřistání mezi nepatříš a hledáš
čas trávený ve vzduchu
brečíš jako napuštěná igelitem
abcde abcd abcdef abcd abcdefg
je jedno jak to bude vypadat ale
na přechodu strkáš lidi do stran
bezbolestná autonehoda by tě zvážila
a popřála šťastnou cestu někam kde
se chodí centimetry od sebe
zkoušky důvěry na každém kroky
kdyby náhodou něco nebo tak
dál znamená i zpátky
stepování na místě je
krok co se deformuje zevnitř
cokoliv čemu se chceš
dostat pod kůži
polož na jazyk
upocené dlaně
z toho
laskavě vynech jo
můžeš cítit peníze
vypařující se z těla
to je za všechny ty hodiny
cos mohl být užitečný
ne sám sebou
vzpomínky jsou spáleniny
zničehonic se ozve rána
prach dopadl na koberec
nahoře toho bylo moc
Muži naproti skřípe konverzace v zubech. / Jako bys polykala technický překlad, jako bys jedla polívku z tagů.
Tetuju si do sítnice tvůj úsměv a mé prsty uťukávají rytmus tvých kroků. Na srdci mám škraloup, ty mnoho vrásek. A přece jsou obě krásná.