Román v mnoha ohledech nese rysy deníkových záznamů či reflexí, a pokud terapeuticky funguje na autorku, jistě bude mít podobný účinek i na čtenáře, protože mnoho z nás stojí s hrůzou u obrazovek a emocionálně se vyrovnává s děním ve světě.
(24. května 1957, Praha) je česká spisovatelka, scénáristka a publicistka. Je nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta a jeho druhé ženy Anny Kohoutové, asistentky režie. Na konci 80. let publikovala v samizdatové Edici Expedice a v časopisech Revolver Revue či Host) několik povídek, z nichž Indiánský běh vyvolal rozruch, neboť se v něm autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi. Podle této povídky je také pojmenována sbírka tří próz (Indiánský běh, Žena z okolí Týru a Krok, sun, krok…), za kterou obdržela Cenu Jiřího Ortena (1990). Dále vydala: Křepelice (Fragment, 1993), Když milujete muže (Středoevropské nakl., 1995), Krákorám (Alois Hynek, 1998), Jen tak si trochu schnít (Petrov, 2004), Rok kohouta (Odeon, 2008), Boží a jiná muka (Odeon, 2010), Šíleně smutné povídky (Odeon, 2013), Život je nádherný (Odeon, 2016) aj.
Je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu a angažuje se v ochraně životního prostředí, podporuje mj. Hnutí DUHA, Děti Země. Ve volbách 2004 kandidovala za Stranu zelených do Evropského parlamentu.
