Sila_myslenky-editorial
Jitka Bret Srbová

Škrtni a nech to hořet

Drobná publicistika – Slovo
revue Ravt 1/2022

Vítejte u prvního čísla webového magazínu Ravt, mladšího sourozence literárního obtýdeníku Tvar. Toto příbuzenství chceme v následujících letech posilovat a nabízet vám v online prostoru kvalitní původní texty, připomínat podstatné autorky a autory, důležitá literární a kulturní výročí nebo reflektovat literární fenomény a události na literární scéně.

Děkujeme vám za výrazný a rostoucí zájem o Ravt v roce 2021: víme, že čas u obrazovek se pro nás všechny v posledních letech stává časem úředním, tím více nás těší, že nalézáte smysl v ponoru do textů, které svět pouze nekonzumují, ale zkoumají, promýšlejí a v podrobnostech nalézají podstatný význam. Zároveň děkujeme za podporu Státnímu fondu kultury i Ministerstvu kultury, neboť bez systémové podpory by Ravt nemohl existovat.

Ročník 2022 vám nabídne deset čísel – jedno každý měsíc s pauzou letních prázdnin. Snížená periodicita nám umožní věnovat se jednotlivým číslům více do hloubky a přinášet vám obsáhleji zpracovaná témata – neboť v tematickém zaměření Ravtů budeme i letos pokračovat.

Jsou myšlenky, které projíždějí světem jako diamantová pila. Jsou verše v básních, odstavce v knihách, které memorujeme, protože je chceme neustále mít při sobě. Jsou myšlenky, které se stávají memy a postupně se ředí nepřesnými citacemi nepřesnými citací v digitální bujabéze. Co na nás působí a proč? A jak vědomě sami působíme jako autoři? Jak to, že myšlenky letí prostorem bez tíže, zatímco nás gravitace vleče s taškami do nákupní zóny? Vítejte u Ravtu s tématem Síla myšlenky.

Radovan Jursa ve své Ornitologické poznámce soudí, že je to otázka přizpůsobení k letu. Aby na tu kládu nebyl sám, v anketě, která jako obvykle široce přesahuje formát ankety, se spolu s ním zamýšlejí Markéta Hejkalová, Ondřej Lipár, Ladislav Šerý, Juliana Sokolová, Barbora Šťastná, Martin Švanda a Klára Vlasáková.

Básnická kniha Černozem Márie Ferenčuhové by do našeho tématu spadala celá. Děkujeme autorce za možnost vybrat úryvek a sbírku důrazně doporučujeme ke čtení. Novými básnickými texty přispěly Alžběta Stančáková a Tereza Šustková. Kontrast předložených básnických výrazů jasně ukazuje, jak různé silné myšlenky je možné vykrajovat ze slov a tvarovat čtenáře textem, nechá-li se.

Za výjimečnou považujeme možnost otisknout úryvek ze syrové prózy s autobiografickými prvky Hany Fouskové Schizofrenička. Je nezbytné, aby v Ravtu v rámci tématu Síla myšlenky zazněl text, kde spodní stranou síly myšlenky je působená i přijímaná bolest. Za svolení ukázku uveřejnit děkujeme dědičce autorských práv a za redakci textu Jaromíru Typltovi, který nám rovněž poskytl text, jenž se dotýká klíčové myšlenky známé povídky Ladislava Klímy Jak bude po smrti. Všichni autoři čísla by patrně uvítali tak hluboký ponor do svých textů, tak pozorné, jazyk zkoumající čtení.

Síla myšlenky je světlice, která musí dopadnout do prostoru naší duše ve chvíli, kdy nestojíme proti s kropicí konví. Nelze to šolíchat klipovitým drážděním centrální nervové soustavy za účelem produkce dopaminu.

Škrtni a nech to hořet. Tak to čti.

Chviličku.
Načítá se.
  • Jitka Bret Srbová

    (1976, Praha), je básnířka, textařka, literární publicistka. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně ...
    Profil

Souvisí

  • Anketa s Jiřím Charvátem, Michalem Vieweghem, Davidem Zábranským, Arnoštem Goldflamem, Martinem Reinerem, Jiřím Kratochvilem, Mášou Pivovarovou, Josefem Daňkem, Markem Janem Vilímkem, Filipem Tylšem, Petrem Stančíkem, Robertem Kanóczem, Václavem Kahudou, Radimem Kopáčem, Janem Němcem, Romanem Krištofem, Janem Šavrdou, Lukášem Marvanem, Michalem Šandou, Adélou Elbel, Jiřím Trávníčkem, Vítem Slívou, Milanem Uhdem, Igorem Malijevským, Jakubem Šofarem, Štěpánem Kučerou, Danielou Drtinovou, Annou Beatou Háblovou, Marianem Pallou, Petrem Hruškou, Františkem Dryjem, Zbyňkem Fišerem, Ondřejem Hanusem, Michaelem Rozsypalem, Jakubem Řehákem, Wandou Heinrichovou, Jakubem Železným, Vandou Senko, Viki Shockem, Markétou Novou, Milenou Slavickou (M. S.), Lucií Vopálenskou, Terezou Semotamovou, Martinem Stöhrem, Jitkou Bret Srbovou, Václavem Bidlem, Lydií Frankou Bartošovou, Viktorií Rybákovou, Kamilou Ženatou, Ladislavem Heryánem, Zbyňkem Vlasákem, Vítem Kremličkou, Vojtěchem Černým, Lucií Lomovou, Pavlou Horákovou, Kristýnou Jirátovou, Miroslavem Fišmeisterem, Pavlem Turkem, Lukášem Pavláskem, Kamilou Němečkovou, Petrou Hůlovou, Jakubem Hlaváčkem, Jiřím Jakubů a Patrikem Linhartem

    Dá rozum, že nejraději mám knihy vlastní. Která kniha vás letos nejvíc zasáhla a proč?

    Ptá se Milan Ohnisko

    Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 21/2021
  • Štěpánek 2682
    Rozhovor s Radkem Štěpánkem

    Vždycky to mám pojmenovaný „vyhozeno z…“

    Ptá se Jitka Bret Srbová

    Radek Štěpánek (*1986) vydal v roce 2020 v nakladatelství Dobrý důvod básnickou knihu Velké obcování, která vznikala už od roku 2012, patrně tedy paralelně nebo v souběhu se sbírkami Kraj/ky Pagu (2013), Rám pro pavoučí síť (2016) a Hic sunt homines (2018). Na myšlenku na rozhovor připadla jsem ihned, když jsem začala pátrat po odkrojcích v Radkově tvorbě, a kdy mi svůj tvůrčí proces letmo načrtl. O tom si tedy píšeme z Brna do Hořovic po e-mailu, s představou rozhovoru, ovšem nutně metodou vrstvení a zpětných reakcí. Však tento podivný mezižánr už také dobře znáte. Foto: Antonín Bína.

    Rozhovory – Rozhovor
    revue Ravt 19/2021