***
Markovi Horoščákovi

Pes napůl vysmrká,
napůl vykýchne bulvu,
aby si otevřel třetí a čtvrté oko.
Sklenici od snězených okurek je třeba,
aniž uleješ láku,
nechat na nejosvícenějším místě ledničky
pár týdnů, než vroste do
vzpomínky.
Bát se nespavosti je pro něj totéž,
jako bát se rychlovlaku;
toho se nebojí, a tak
se nebojí ani insomnie
— průvodčí v bílém a natřený
na bílo je jen milým společníkem
náhodné bazénové nahoty, náhodné
zelenomodré televize, nenáhodné druhé mocniny
zeleného vlaku
třesoucího se štěstím.

SENPOOL

Kátě je třeba usadit na bílou lavici
a zdržet je.
Běhej domem za letícím orlem
a zapisuj každý jeho výrok.
Sloupek čtyř bílých knih
a rozmazaný bílý budík za nimi:
model lebky kenyanthropa.
Převést řeku přes vejce.
Snad elfí jméno, brokát za šedesát.

***
Stín přehnuté záclony
na skříni:
chladicí věž Už skoro spím

***
Mám nové ponožky
Ve snu jim kupuji
oděvnickou figurínu

***
Probouzí mě záda:
ve snu jsem
stěhoval nábytek

***
Má za manželku Dánku
Loděnice pyžama
pokládá kýl spánku

SEN

V ústech mám
tvrz z vodního kamene.
V tvrzi z vodního kamene
mám ústa z básní o rybách.
Žádná ne-
leká.
Zdánlivě líně kocour nosí dýně;
z vody se na něj dívá
lín a jeho líně.
Stín ustoupil za tvrz,
začíná cvičení s hrnky, dýněmi
a dřevci z mléka.

SEN

Když byl v modré nemocnici,
kde stonal s otupělostí,
léčili ho jelením lojem se smetanou
a promítali mu
černobílé filmy o barvách,
natočené půl policejními odborníky
na upravené Citroëny.

SEN
For Türkay and Marina Yıldız

Cihly si hrají na houpačce.
K obloze stoupají vždycky zdola.
Červené stromy.
(Čas nad věžákem tiká.
Ve věžáku: sex robotika.
Křesílka s opěradly ze snů,
snů, jichž si denně přeješ novou várku,
snů, v nichž se češou vlasy kvarků.)
Oblouky modři někdy mají čtyři kola.
V prachu z těch oblouků je vždycky milo.
Trolejbus míjí šachovnici v parku.
Gagarin váží šedesát kilo.