(1976), básnířka, redaktorka, editorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium završila diplomovou prací interpretující současnou českou poezii. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Knižně debutovala v roce 2007 básnickou sbírkou Přítelkyně (Literární salon). Dále vydala bibliofilii Město, které není s linoryty Pavla Piekara a sbírky Tance (Dauphin, 2015), Zatímco hlídací psi spí (Dauphin, 2017) a nejnověji Noční převádění mláďat (Protimluv, 2021). V roce 2016 se stala vítězkou Drážďanské ceny lyriky, o rok později zvítězila v soutěži Básně CZ/SK. Její poezie byla přeložena do deseti jazyků a také zhudebněna. Pod svým celým jménem Simona Martínková Racková vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka (Grada, 2022) a momentálně pracuje na jejím druhém dílu i na další básnické sbírce s pracovním názvem Věci, co by mohly vzplát, která by měla vyjít na jaře 2024. Žije v Praze. Od třinácti let se věnuje tanci, nyní zejména flamenku.
Lidé
Simona Martínková-Racková
Medailon
-
-
Rozhovor s Jitkou Bret Srbovou
Poezie je filosofie, která se utrhla ze řetězu
Ptá se Simona Martínková-RackováTohle mám ráda na filosofii – že se snaží dotknout toho, co člověka překračuje v čase a ve zkušenosti, a nějak to uchopit a zpřítomnit.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 21/2016 -
Recenze a reflexe – DvakrátZ čísla 21/2016
-
PKRecenze a reflexe – RecenzeZ čísla 15/2016
-
Akce TvaruTábor – Sýpka KotnovOlga Stehlíková, Simona Martínková-Racková, Svatava Antošová, Vojtěch Němec
Večer Tvaru na Tabooku
Autorská čtení poezie a prózy, v nichž představí svou tvorbu redaktoři Tvaru. Hudební doprovod na turecký oud Iveta Kratochvílová, moderovat bude Michal Škrabal.
-
Čtení, FestivalPraha – Jiný kafeAdolf Forman, David Drábek, Radana Šatánková, Simona Martínková-Racková
Literární Vysočina pod Vítkovem
14. ročník česko-slovenského festivalu,
-
AB
Anna Bolavá loni po básnické prvotině Černý rok (2013) přišla také s debutem prozaickým, románem Do tmy (2015). Tento lyricko-naturalistický příběh Anny Bartákové (zase ty iniciály!), posedlé sběrem léčivých bylin, si získal značnou pozornost a přízeň kritiky, která předminulé úterý vyvrcholila oceněním Magnesia Litera v kategorii prózy. To jsme ovšem v době autorizace tohoto rozhovoru ještě netušili…
Rozhovory – RozhovorZ čísla 8/2016 -
Rozhovor s Ladislavem Zedníkem
Popis se mi přestal jevit jako méněcenný
Ptají se Olga Stehlíková a Simona Martínková-RackováLadislav Zedník je vášnivý paleontolog, invenční básník a nově také zapálený fotograf a provozovatel interaktivního Triloparku. Sešly jsme se s ním u příležitosti nedávného vydání jeho třetí básnické sbírky Město jeden kámen, která vyšla v nakladatelství Dauphin společně se Simoninou třetí knihou poezie Tance. A ano, Láďa Zedník je náš kamarád, nevykáme mu.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 5/2016
(1976), básnířka, redaktorka, editorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium završila diplomovou prací interpretující současnou českou poezii. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Knižně debutovala v roce 2007 básnickou sbírkou Přítelkyně (Literární salon). Dále vydala bibliofilii Město, které není s linoryty Pavla Piekara a sbírky Tance (Dauphin, 2015), Zatímco hlídací psi spí (Dauphin, 2017) a nejnověji Noční převádění mláďat (Protimluv, 2021). V roce 2016 se stala vítězkou Drážďanské ceny lyriky, o rok později zvítězila v soutěži Básně CZ/SK. Její poezie byla přeložena do deseti jazyků a také zhudebněna. Pod svým celým jménem Simona Martínková Racková vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka (Grada, 2022) a momentálně pracuje na jejím druhém dílu i na další básnické sbírce s pracovním názvem Věci, co by mohly vzplát, která by měla vyjít na jaře 2024. Žije v Praze. Od třinácti let se věnuje tanci, nyní zejména flamenku.
(1976), básnířka, redaktorka, editorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium završila diplomovou prací interpretující současnou českou poezii. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Knižně debutovala v roce 2007 básnickou sbírkou Přítelkyně (Literární salon). Dále vydala bibliofilii Město, které není s linoryty Pavla Piekara a sbírky Tance (Dauphin, 2015), Zatímco hlídací psi spí (Dauphin, 2017) a nejnověji Noční převádění mláďat (Protimluv, 2021). V roce 2016 se stala vítězkou Drážďanské ceny lyriky, o rok později zvítězila v soutěži Básně CZ/SK. Její poezie byla přeložena do deseti jazyků a také zhudebněna. Pod svým celým jménem Simona Martínková Racková vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka (Grada, 2022) a momentálně pracuje na jejím druhém dílu i na další básnické sbírce s pracovním názvem Věci, co by mohly vzplát, která by měla vyjít na jaře 2024. Žije v Praze. Od třinácti let se věnuje tanci, nyní zejména flamenku.
(1976), básnířka, redaktorka, editorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium završila diplomovou prací interpretující současnou českou poezii. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Knižně debutovala v roce 2007 básnickou sbírkou Přítelkyně (Literární salon). Dále vydala bibliofilii Město, které není s linoryty Pavla Piekara a sbírky Tance (Dauphin, 2015), Zatímco hlídací psi spí (Dauphin, 2017) a nejnověji Noční převádění mláďat (Protimluv, 2021). V roce 2016 se stala vítězkou Drážďanské ceny lyriky, o rok později zvítězila v soutěži Básně CZ/SK. Její poezie byla přeložena do deseti jazyků a také zhudebněna. Pod svým celým jménem Simona Martínková Racková vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka (Grada, 2022) a momentálně pracuje na jejím druhém dílu i na další básnické sbírce s pracovním názvem Věci, co by mohly vzplát, která by měla vyjít na jaře 2024. Žije v Praze. Od třinácti let se věnuje tanci, nyní zejména flamenku.
(1976), básnířka, redaktorka, editorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium završila diplomovou prací interpretující současnou českou poezii. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Knižně debutovala v roce 2007 básnickou sbírkou Přítelkyně (Literární salon). Dále vydala bibliofilii Město, které není s linoryty Pavla Piekara a sbírky Tance (Dauphin, 2015), Zatímco hlídací psi spí (Dauphin, 2017) a nejnověji Noční převádění mláďat (Protimluv, 2021). V roce 2016 se stala vítězkou Drážďanské ceny lyriky, o rok později zvítězila v soutěži Básně CZ/SK. Její poezie byla přeložena do deseti jazyků a také zhudebněna. Pod svým celým jménem Simona Martínková Racková vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka (Grada, 2022) a momentálně pracuje na jejím druhém dílu i na další básnické sbírce s pracovním názvem Věci, co by mohly vzplát, která by měla vyjít na jaře 2024. Žije v Praze. Od třinácti let se věnuje tanci, nyní zejména flamenku.
(1976), básnířka, redaktorka, editorka. Vystudovala český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium završila diplomovou prací interpretující současnou českou poezii. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního časopisu Tvar. Knižně debutovala v roce 2007 básnickou sbírkou Přítelkyně (Literární salon). Dále vydala bibliofilii Město, které není s linoryty Pavla Piekara a sbírky Tance (Dauphin, 2015), Zatímco hlídací psi spí (Dauphin, 2017) a nejnověji Noční převádění mláďat (Protimluv, 2021). V roce 2016 se stala vítězkou Drážďanské ceny lyriky, o rok později zvítězila v soutěži Básně CZ/SK. Její poezie byla přeložena do deseti jazyků a také zhudebněna. Pod svým celým jménem Simona Martínková Racková vydala svou první knihu pro děti Papírová kočka (Grada, 2022) a momentálně pracuje na jejím druhém dílu i na další básnické sbírce s pracovním názvem Věci, co by mohly vzplát, která by měla vyjít na jaře 2024. Žije v Praze. Od třinácti let se věnuje tanci, nyní zejména flamenku.
Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.
Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!
Edituje
-
Vojtěch Němec
Redakce