Dora Kaprálová: Ostrovy
Křest.
V povídkovém souboru Ostrovy tematizuje Dora Kaprálová na intimních příbězích ohraničenost ostrovů. Ne topograficky, ale především ve všech smyslech ostrovanství, izolovanosti a ohraničenosti.
Dvacet jedna povídek a příběhů, které rafinovaně opisují autofikční světy Kaprálové, ale především lidské osudy plné nenápadných zlomů a nečekaných setkání, z nichž mrazí, ale které současně dojímají svou opravdovostí a jemným humorem.
V politice je láska a láska je v politice, zvlášť děje-li se to vše tady a teď, ve střední Evropě, která se posouvá stále víc na východ.
Knihu uvede Ivana Myšková. Ukázky přečte Dora Kaprálová.
Hudební doprovod Jakub Šimanský a Tomáš Niesner.
Chviličku.
Načítá se.
Chviličku.
Načítá se.
-
Dora Kaprálová
(1975) se narodila v Brně a roku 2008 se přestěhovala do Berlína. Prozaicky debutovala Zimní knihou o lásce (Archa, 2014), která nyní po deseti letech vychází ve druhém, mírně upraveném vydání v nakladatelství Druhé město. Vydání v německém překladu ...Profil -
Ivana Myšková
(1981) debutovala rozhlasovou hrou Odpoledne s liliputem (2007). V roce 2012 vydala novelu Nícení (Fra), za niž byla nominována na ceny Česká kniha a Cena Josefa Škvoreckého. Její povídková sbírka Bílá zvířata jsou ...Profil
Souvisí
-
Ale už nazítří na NSDAP nemyslím, otvírám okno, je jasný slunný den a prokletá vila zůstává tam někde za stromy, v místech, kam odtud nedohlédnu.
-
Byť je autorské čtení scénický patvar, myslím si, že bez dramaturgie se neobejde a od autora vyžaduje určitou přípravu.
-
Vila-Matasův Bartleby a spol. je nadějí pro všechny, kdo se domnívají, že literární nesmrtelnosti dosáhnou jen úctyhodným počtem vydaných knih. Omyl – plně postačí, bude-li pamětihodný způsob, jímž se psaní či publikování zřekneme.
-
Je podivné a lehkovážné něco tisknout tak krátce poté, co to bylo vymyšleno. Spustit celou mašinerii výroby, aniž by text chvíli nepovšimnut ležel, aniž by byl tedy odleželý jako sýr a mohl chvilku zrát.
-
Přesvědčení, že veškerými ‚obsahy‘ disponuje internet, a tak již knihovny svou původní funkci – tedy půjčování knih – plnit nemusejí, se ukazuje přinejmenším jako krátkozraké.