Byl jsem označen za pornografa. Opravdu jím jsem. Slov užívám „lehce“! Mé pero je čisté, přímé a bryskní. Nejsem žádný floutek a nejsem ani libertin. Oslavovat mužnou sexualitu je jedna věc, velebit šukání do zadku, jak to činí jistý markýz, nebo vraha, jak to činí jistá Olympe de Gouges, je věc jiná. Vidíte: Neberu si servítky!
(1943) americká výtvarnice, básnířka a prozaička, která je hluboce ovlivněna surrealismem, jemuž se věnovala i teoreticky. S jeho tématy a motivy pracuje originálním způsobem, který se liší od postupů dominantních v klasickém období francouzské (i české) avantgardy. Její imaginativně a výrazově inventivní prózy – jádro jejího díla představuje deset novel, vzniklých v letech 1984–2021 – neusilují jen o rozvíjení imaginace, ale také o kritiku imaginace v takřka kantovském smyslu.
Nejvyšší umělecké originality nejspíše dosahuje v „tetralogii živlů“, tedy novelách Entering Fire (1986), The Fountains of Neptune (1989), The Jade Cabinet (1993) a Phosphor in Dreamland (1995). Jedná se však o extrémně básnické, v řadě pasáží přeludné texty, jejichž překladatelská náročnost se blíží pomyslnému maximu. K českému čtenáři se proto spíše dostanou novely, v nichž volí snáze srozumitelný styl.
