Myslím si, že trvalým odkazem reformace je ona naprostá závislost na Kristu, protože jakési zautomatičtění křesťanství, které již není neustálým bojem o víru, je pro dnešní dobu typické.
(1974, Chlumec nad Cidlinou) se narodil v ateistické rodině. Po maturitě na strojní průmyslovce v Praze (1993) nastoupil na Evangelickou teologickou fakultu UK, následně absolvoval civilní službu (2001–2002) a po jejím skončení nastoupil na ETF jako odborný asistent na katedře církevních dějin, kde působí dodnes. Již během studia vyučoval výtvarnou výchovu na ZŠ a předměty Křesťanství a Křesťanská etika na Evangelické akademii. Zkušenosti pro svou odbornou práci nasbíral mj. během působení v oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR (1998–2000). Specializací Oty Halamy jsou církevní dějiny pozdního středověku a raného novověku, zvláště období tzv. české reformace. Vydal tři monografie (Otázka svatých v české reformaci, Rastafari, Svatý Jan Hus), několik knižních edic staročeských textů (z Lutherových spisů O klíčích Kristových, O církvi svaté, O mši a kněžském pomazání, O ustanovení služebníků církevních, dále Kroniku českou Bohuslava Bílejovského a Pikartské dialogy Mikuláše Konáče z Hodiškova) a několik desítek odborných i popularizačních studií a článků. Přednášky odborné i popularizační koná v rámci konferencí a jiných akcí po celé České republice. V zahraničí se zúčastnil vědeckých symposií v Bělorusku, Německu, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.
