03a_poezie
Dejan Koban

#kobanmonstrum /básně pro Česko/

jsem opilý. vše je víceméně stejné. mluvíš bez přestání.
hodně. nahlas. násilně. musíš si zajistit správnou polohu.
popularitu. místo ve společnosti. vzbudit silný dojem, že dokážeš hodně. a víc. všechno. že se ničeho nebojíš. že stojíš na vlastních nohou.
že ti nikdo nemůže ublížit. že jsi neporazitelná.

Beletrie – Poezie
Z čísla 13/2023

I’m someone’s shot of whiskey
M. I. A.

b a r a k u d y / p o t / c h v ě n í

1

opilí lidé ve středně velkém
prostoru.
channel zero. pět
ráno. berry white. nej-
nenahraditelný vokál. promile
ve vzduchu. motorika jednotlivců
značně snížena. everything
goes. vypil jsem tři rakije, dvě
slivovice, tři whisky
a rum. míním, že jsem získal
legitimitu pochopit.
člověk, trochu podobný
glumovi, saje trpělivost
z dusného klubu. vlastní
sociální nepružností
a arogancí saje kůži přítomným.
pěstuje první fázi válečného
stavu. a tento opilý dement,
fakt zkurveně otravný,
se v určitém okamžiku zlomí, padne
na kolena a začne utírat
podlahu (protože to posral), omlouvá se a
pláče, že to všechno uklidí (protože to
úplně pojebal).

 

2

to, co jsem ztratil,
byla lítost.

 

3

kdybych byl střízlivý a plně
funkční, vzal bych
dřevěnou hůl a rozbil jeho
maličká, ošklivá kolena.

 

chabost

jel jsi zpoza Uralu. převracel koše se zelím. sežereš své chyby.
rozpálil jsi přes nespočet mostů. stáhl se z kůže. se škrtil až do jícnu.
vypiješ Mezopotámii. oznámíš, že jsi vyhrál. vyslechneš se, jestli znáš
všechny své chyby. zvrátíš Majakovského. zapomeneš špendlíky v krku.
divíš se, jak jsi stále naživu. kupuješ pouze ve vybraných nevěstincích. spíš v ověřených
burekdžinicách. potíš se známými nádechy. vyprázdníš se do
husích jater. stydíš se přiznat, že jsi proklouzl vlastní dlaní.
ano, můj pane, dlouho jsme vás neviděli. dlouho jsme nedřepovali
u vašich kotníků a nelízali parket. si nesundávali boty. neházeli čokolády království zvířat
pod jazyky vzrušených vídeňských chlapců. kdo si zaslouží otevřený mozek.
je svět opravdu bledá kytice keramických růží. polykej, abys neměl hlad.
počítáme rohy a nabodáme se na ně, abychom se slitovali. nikoho. nutíš.
bublající zvuky z hrdla. tvůj jaspis vypadl z hlavních očí. možná
masky. možná hlodavci. možná bit. rány. bědování. kolem se nalévá
zlatavý mok. uvnitř jsme nutrie. hrajeme karty o polovinu tektonické desky.
umíme klamat sami sebe. za námi převracené popelnice červené řepy. za rohem
musí být Hulk Hogan. nesnesitelnost. drsní ničitelé romantických
sonetů. střílíme supy. střílejme hrdličky. někoho budeš litovat.
někomu vysaješ plíce. hlásí, že se malí hlodavci nepozorovaně
blíží. obsadí nás. vypláčou se. se vyloučí ze hry. těsně předtím, než triumfuješ,
se vzdej. tím pádem vás nebudou bolet kolena. med ti nepoteče ze sleziny.
budeš moct vylézt ze života beze stopy a chytat jeleny do svých prázdných kyčlí.
ať padnou. ať se probudí skrz jádro. cikády kecají. berani čumí. tkaničky
podvádějí. my ořeme fasády. nařizování se skládá do sendvičů. je
zuřivé, protože si ho všichni pletou s rajčatovou pomazánkou. luk.
namířen. sentiment podváděl modrý horizont. narostla nám křídla. hop.
musíš kypět. musíš se stýkat s kyborgy. musíš milovat vysypané koruny.
žádné město, ve kterém bydlíš, není bezpečné. jsi lakmusový papírek. vpíjejí se do tebe
zmije růžkaté. filosofové se vykrucují. traktoristé střílejí. nikdo se nevzdá. nikdo
svou kouzelnou bylinku jinému nepřenechá. katakomby se otevírají.
poklady kolují nedotčenými dlaněmi. plavat ve zlatě. existuje něco pohodlnějšího?
vyžadovat lásku brusným papírem. vybělenou holí hladit vnitřek
člověka, kterého miluješ.

mým jazykem není zaostalé pohrávání smutného nevyprcaného postmodernisty

nech – mě – být.

 

můžeš mě už konečně jednou poslat do prdele?

jsem opilý. vše je víceméně stejné. mluvíš bez přestání.
hodně. nahlas. násilně. musíš si zajistit správnou polohu.
popularitu. místo ve společnosti. vzbudit silný dojem, že dokážeš hodně.
a víc. všechno. že se ničeho nebojíš. že stojíš na vlastních nohou.
že ti nikdo nemůže ublížit. že jsi neporazitelná.
svůj život zvládáš dobře. z toho, co na své cestě zajmeš,
vyškrábeš to nejlepší. vyjebala si se mnou až tak moc, že jsem tě byl
ochotný následovat dost dlouho na to, abychom začali používat duál.
když se člověk vedle tebe přitáhne do my dva, odhodíš to, utečeš. my little
runaway. nemáš ideální tělo. máš otevřenou hranu, do které
chytáš své milence. nejraději jsem jazykem cestoval po tvých
stehnech. povrch neobydlené země, která vysuší jazyk, protože kůže
polyká každou kapku sliny, chtivě, neúprosně, definitivně.
když se olizuji tvými rty. klitorisem. se vstupem mezi
šílenstvím a naprostým chaosem. čas se sráží na tep. a ty musíš
ze mě vypít život. kvůli tomu jsi roztáhla nohy a otevřela rozkrok.
protože jsi z mých básní přesně věděla, že rád lížu mladé, voňavé
kundy. otevíráš se před mýma slabýma očima a nechceš mi dopřát
příliš představivosti. zbožňuji, zbožňuji tě, jsi vzdychala a
sténala. miluji tě, jsem bezuzdně odsekl a zakousl se do vaginy.
sakra, miluji olizovat kundu osoby, která umí za olizování instinktivně
poděkovat tím, že nekontrolovatelně kroutí tělem, prsty zarývá se hluboko
do lebky a dýchá prostory, naplněné chtíčem. jsme před
popravčí četou. jsem závislý na tvých kozách a žebrech a rukou a nohou
a podpažích a krku a zadku a břichu. oči se otevírají, když
měním tempo lízání. prsty se stahují a obklopují můj obličej, jako
by mi chtěli říct, ty vole, nepřestávej, nepřestávej! I’m full of
mistakes. stehna mě chytí do vakua, kde na mě útočí malinké
pyramidy touhy. a prázdnota. upadám do války a míru. husí kůže a úplná rozkoš. už nemůžu naplno dýchat. pot, kůže a třes nohou
mě mačkají, okrajují, uzlíkují. I’m full of mistakes. vytáhnu jazyk.
zvedám hlavu. natáhnu dva, pak tři prsty. pustím se do vaginy.
zbožňuji tě! /////////////////////////////////////////////////////////////////////// miluji tě!
šukej mě. hodně mluvíš. vzdycháš. sténáš. bez přestávky. zase mluvíš.
mluvíš. mluvíš. mluvíš. mluvíš. mluvíš. mluvíš. mluvíš. chceš
vzbudit dojem, že seš v pořádku. že máš situaci pod kontrolou. že jsi osoba, na
na kterou se mohu spolehnout, když začnu dokonce pochybovat i o sobě. uklidni
se. celý svůj svět pevně držíš v rukou. necukej se. nestřílej. nekřič. všechno
bude v pořádku. když jsme zhasli světlo, nic jsem neviděl. takovou černotu jsem ještě
nezažil. přesto jsem polštářky prstů našel tvou kůži
a nekontrolované dýchání. všechny mé oblíbené polohy. když nic
nevidíš, začneš slyšet až neuvěřitelně podrobně. nejdrobnější
výdechy, které jsi lámala o můj jazyk. jdu pozdě do práce.
jdeš pozdě do života. je šílená, ale je magická. v tom jejím ohni
není žádná lež. – Charles Bukowski
vždy zdůrazňuješ, jak jsi na hraně zákona, jaká deviantka jsi. mohl
bych se tě bát. ale znám tě lépe, než si myslíš. nejsem Kršna. nejsem
osvícený čtenář duší. tu a tam prostě uhádnu nějakého člověka. nejseš nebojácná.
nejseš nejlepší. nejseš nejdokonalejší. to je na tobě to nejneodolatelnější.
divoká, šílená ne do ko na lost.

 

prošlá pohádka

přežral jsem se jednorožčích jater s vejcem s pampeliškama.

přijde mi, že se se mnou nic zvláštního neděje.

nemám růžovou srst, netěším se bez důvodu
a neseru duhu.

chodím do práce. koukám na vikingy. piju havana club.

píšu lidem. odpovídají v docela abstraktních
časových intervalech. anebo vůbec.
neustále stěhuji. knihy. oblečení. básně.
plakáty. komplexy.

wavves zní rozmazleně a líně. preferuju nadju.

kolegyně si neustále lakuje nehty. a fandí
fk maribor.

zavírám dveře. otevírám okna.
rozevírám plíce. vyplazuju jazyk.

nejsem unešený. nejsem dobrý, nepřináším dárky.

moje hovno smrdí prohrou.

 

pří_liš / výběr tetování

žije tak svatá
tato brutální
něha
                           – Petra Kolmančič

 

tato rána nebolí
s ní ses narodila
                           – Marija Dejanović

 

kdybysme my šukali
bolelo by
ale šukali bysme dál
protože by bolelo
aby bolelo
nás oba
                           – Urša Majcen

 

slibují že budu jenom slovo

slibují
že vůbec neslibují
                           – Veronika Šoster

 

nezapomeňte, že mám tělo
a že moje tělo má váhu
                           – Monika Vrečar

žejo
bavili jsme se na cizí účet

já se pořád bavím na cizí účet
                           – Jernej Županič

 

počat v kryptoměně
uveden do kryptodeprese
doufal s otevřenými víčky
ve strachu o svou duši
penetrován apnoí
                           – Andreja Štepec

 

potkali jsme se na nebi
bral jsem si z tvého zobáku vrabče
řekl jsi
žehnám vám kurvy
že neumíte lítat
                           – Blaž Iršič

 

sežeru vlastní tělo
protože neumím snít o tobě
                           – Miha Maurič

 

když jsme zvířata nadržená
srážejí nás auta
protože zjednodušujeme
čas nám kroutí kotníky
                           – Aja Zamolo

Přeložila Anja Simić

Foto Zuzana Jursová

Chviličku.
Načítá se.
  • Dejan Koban

    (1. 7. 1979, Jesenice, Slovinsko) je autorem čtrnácti knih poezie. Šest z nich vyšlo, dvě ještě ne, čtyři ztratil a dvě vyhodil do koše. Jeho básně jsou přeloženy do patnácti jazyků. Je ...
    Profil

Souvisí