Profil čísla
12|2018
Tvar_12_2018_archiv-1-1-page-001

Život je ovšem plný stínů. Celé dva týdny, kdy jsme připravovali toto číslo, procházejí literaturou různé kauzy, menší či větší.

Milí čtenáři Tvaru,

letošní dvanácté číslo mi dělá obzvláštní radost. Naleznete v něm exkluzivní rozhovor se slavným polským básníkem Adamem Zagajewským – během nedávné básníkovy návštěvy Prahy jej pro nás připravila polonistka Lucie Zakopalová. Dále rozhovor s významným egyptským spisovatelem s Hamdím al-Gazzárem. A konečně vřele doporučuji vzpomínku na italského básníka a bohemistu Angela Maria Ripellina, kterou pro nás napsala jeho žačka Sylvie Richterová; výročí této osobnosti připomínáme také přetištěním první recenze na jeho epochální dílo Magická Praha, kterou napsala rovněž Richterová, a ukázkou jeho poezie. A radost mi dělá i nová barevná příloha o literatuře pro děti a mladé čtenáře Triangl, kterou v tomto rozšířeném čísle naleznete též.

Život je ovšem plný stínů. Celé dva týdny, kdy jsme připravovali toto číslo, procházejí literaturou různé kauzy, menší či větší. O nominaci normalizačního básníka Karla Sýse na státní vyznamenání si lze přečíst v tomto vydání glosy Svatavy Antošové a Karla Pioreckého. I kdybych nezohlednil Sýsovu normalizační dráhu, nechápu, proč by měl dostat cenu za jednu vcelku dobrou knihu, a to ještě od státu, který nenávidí! Někteří ale zřejmě zkoušejí, kam až lze v této zemi zajít… Roztrpčil mě také text Ondřeje Horáka v Lidových novinách „Česká malost na světové úrovni“, v němž jako jeden z křiklavých příkladů malosti uvádí, že Olga Stehlíková byla předsedkyní poroty Ortenovy ceny v době, kdy porota přidělila ocenění knize Ondřeje Macla Miluji babičku víc než mladé dívky, jíž Olga dělala odpovědnou redaktorku. Ondřej Macl napsal opravdu skvostnou knihu a cenu si zaslouží právem. Proč se hned připisuje Stehlíkové zlý úmysl? Olga je vůbec častým terčem nepřátelských střel. Proč? Protože dělá svou práci dobře? Protože je to skvělá autorka a zvládá hodně věcí? V inkriminovaném textu se Horák opřel taky do mě, protože jsem poskytl svému kamarádovi (je jím míněn Kamil Bouška) rozsáhlý prostor, aby odpověděl na jednu špatnou recenzi na mou knihu (je míněna recenze Barbory Čihákové). Prostě „jánabráchismus“! Nevím, co přesně myslí Horák tím rozsáhlým prostorem, protože se jednalo o glosu na půl strany, ale pokud by Barbora Čiháková reagovala, prostor bychom jí poskytli rovněž. Kdyby Ondřej Horák četl Tvar pozorně, věděl by, že v něm za mé éry vyšly na moje knihy dvě spíše negativní recenze, v jedné dokonce stálo, že má poezie je vhodná pro teenagery. Autor této recenze i nadále pro Tvar píše… Každý, kdo Tvar zná, ví, že žádné seznamy kamarádů (nebo – nedejbože – nepřátel) nevedeme. A že máme přátele? Inu, máme. Na tak malé literární scéně, jako je ta naše, se prostě lidé často znají a přátelí. Možná jsem udělal otištěním Bouškovy reakce chybu, možné to je. Ale radši chybuji, než soudím druhé.

Ještě tu máme třetí kauzu, z níž jsem skutečně rozbolavělý. Týká se básnířky Marie Feryny. V době vzniku tohoto editorialu nemám k dispozici její vyjádření, nepovažuji tedy za rozumné k případu více napsat. Zcela ho ignorovat vzhledem k jeho závažnosti ale taky nemůžu.

Přeji vám inspirativní čtení!

AB
Rozbalit Sbalit editorial Adamu Borziče

To hlavní

  • Rozhovor s Adamem Zagajewským

    Permanentní sentiment se mění v ideologii

    Ptá se Lucie Zakopalová

    V poezii se více děje uvnitř, ale to neznamená, že nereaguje na vnější svět – naopak, je to způsob jeho poznávání. Vnitřní život nemůže mluvit sám o sobě, je jako voda, průhledný.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 12/2018
  • Triangl
    František TichýTransport za věčnost

    Získal Transport za věčnost Magnesii Literu zaslouženě?

    Reflektuje Lucie Vostřelová

    Čím kniha vyniká? Jako jedna zmála zobrazuje dobrodružným a poutavým způsobem životy dětí v protektorátní Praze a Terezíně. Navíc kombinuje fiktivní a reálné události i postavy a snaží se dnešním dětem přiblížit atmosféru druhé světové války.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 12/2018
  • Zdeněk Volf

    Všechny samoty

    Jezero bylo průhledné / jen ode dna k hladině / – načítám v údolí zahrady / po nakopání brambor, / nevěda, zda slzím z pylů, / či již z těch veršů…

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 12/2018
  • Triangl
    Jana Čeňková

    Ota Hofman – 90 let od narození

    Prózy Oty Hofmana jsou aktuální a čtivé i půl století od svého vydání díky nadčasovosti témat a působivému vypravěčskému stylu. Je škoda, že s výjimkou fantaskních a pohádkově laděných děl nejsou
    čtenářsky znovu zpřístupněny v reedicích.

    Drobná publicistika – Výročí
    Z čísla 12/2018
  • Hučení v úle
    Saša Uhlová

    Školní elity

    Dodnes nevím, proč jsem přestala chápat vykládanou látku, ale ty roky hrůzy, kdy jsem pořád čekala, až se ukáže, že nevím vůbec nic, do smrti nezapomenu.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 12/2018
  • 12VN_Autori_Trianglu_Robinson
    Triangl
    Rozhovor s Petrem Niklem a Petrem Sísem

    Knihy čísla

    Ptá se Jana Čeňková

    Nejlépe jsou na tom autoři, kteří vlastně nikdy nevyrostou: ti jsou úchvatní, ale mnohdy jsou problémem pro své dospělé okolí.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 12/2018

Další texty

Chviličku.
Načítá se.