Pokud lze knize něco vytknout, pak snad právě její úspornost. Některé motivy – například Františčin vztah k náhodnému muži Jakubovi nebo některé návraty do minulosti – by si zasloužily více prostoru. Na druhou stranu je možné, že tato fragmentárnost je součástí autorčina záměru. Povídka nepůsobí jako zkrácená novela, ale jako pečlivě vybroušený tvar, který přesně ví, kdy skončit.