15/2019
Celý týden započne páteční celosvětovou stávkou, která má upozornit nejenom na změny klimatu, ale na celkovou krizi biosféry, ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů, k nimž naleží i člověk.
Milí čtenáři Tvaru,
týden, během něhož se toto číslo Tvaru dostává do prodeje, je týdnem výjimečným. V pátek 20. září totiž začíná Týden pro klima. Nejedná se přitom o běžnou akci zaměřenou na životní prostředí, ale o skutečně globální událost. Celý týden započne páteční celosvětovou stávkou, která má upozornit nejenom na změny klimatu, ale na celkovou krizi biosféry, ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů, k nimž náleží i člověk. K této stávce vyzvaly v otevřeném dopise rovněž desítky světových intelektuálek a myslitelů, mezi nimi například spisovatelka Margaret Atwoodová, Naomi Kleinová, filosof a lingvista Noam Chomsky nebo známý ekolog Bill McKibben. Krize klimatu a ekosystémů je nejenom nebezpečí potvrzené vědeckým konsenzem, ale také zásadní šance transformovat naše pojetí světa a života. Místo degradace planety na zásobárnu zdrojů máme možnost vstoupit do živoucí sítě vztahů a bytostí, znovu nalézt opomíjené sourozence mezi lidmi, zvířaty a rostlinami, kterým nyní hrozí zánik. Ekologická krize je šancí k vytvoření společného domova.
Z těchto důvodů jsme pro vás přichystali řadu tematických textů. Doporučuji například rozhovor s bioložkou Fatimou Cvrčkovou o inteligenci rostlin, o společném dědictví lidí a květin a v neposlední řadě o Goethově vztahu k botanice a jeho svébytných výzkumech této oblasti. Vaší pozornosti by ovšem neměl uniknout ani text Matěje Stropnického o knize proslovů Grety Thunbergové (středoškolské studentky, jejíž protesty započaly celosvětovou debatu o zdraví planety) nebo inspirativní esej Adama Borziče o třech výrazných osobnostech ekologické spirituality. Jedna ze zásadních proměn myšlenkového paradigmatu současnosti se totiž týká i objevování duchovních vlastností světa, který jsme tak dlouho uzavírali do kolonky „příroda“.
Domnívám se ovšem, že také literatura, která se nedotýká zmíněných témat napřímo, patří mezi nezbytné léky naší situace. Skutečně dobrá poezie a próza zkoumá život, jeho fasety, bolesti i jeho vzácnost a napomáhá k hledání lidského místa v žitém světě. Proto mám radost, že se v tomto čísle objevuje tolik kvalitních básní a prozaických útvarů. Na následujících řádcích naleznete například výběr z poezie literátů nominovaných na Cenu Václava Buriana, další skladbu z projektu Mauzoleum slavného H. M. Enzensbergera, ukázku z díla Mary Oliverové a mnoho dalšího.
Nejenom tímto číslem se časopis Tvar připojuje k podpoře Týdne pro klima a doufáme, že zásadní transformace, kterou nyní společně prožíváme, umožní svět nejenom zdravější, ale také krásnější a citlivější!
Za celou redakci vám přeji živoucí čtení!
To hlavní
-
Důležité je, že pokud chceme rostlinu něco učit, musíme ji asociovat podněty, které ona dokáže vnímat a které jsou pro ni relevantní.
-
Pojďme se teď přesunout na chvíli do minulosti, řeknu vám, co mi reakce barev řekly o vašem dětství.
-
Greta říká: Jestliže je naše společnost rozumná, základem jejího rozhodování je vědecké poznání a drtivá většina vědců říká, že klimatická krize je největší hrozbou, které kdy lidstvo čelilo, je třeba to okamžitě řešit.
-
Čtenářům Tvaru přinášíme výběr z tvorby letos nominovaných básníků: berlínského básníka a performera Maxe Czolleka, varšavské básnířky Julie Fiedorczukové, mladého slovenského básníka Petera Prokopcen a rodáka z Olomouce Lukáše Sedláčka.
-
Cílem není (…) dostat všechny na stávku, ale zakotvit vnímaní důležitosti tohoto tématu a vyburcovat celou společnost…
-
Jsem přesvědčený, že velká krize života, již se dnes účastníme, je do velké míry plodem této zaslepené dualistické duchovnosti, která živému světu odňala veškerou magii, jakýkoliv posvátný rozměr.
-