Sto padesát metrů nad nimi na mírné vyvýšenině pod ochranou stromořadí ležel nehybně muž. Přes tvář se mu táhla bílá jizva, kde střela škrábla kůži a odtrhla lalůček levého ucha. Tmavé vlasy měl nakrátko ostříhané a na spáncích prošedivělé a oči modré a chladné jako ocel. Spatřil, jak kuřákovu tvář ozářil krátký záblesk plamene sirky.
Kolem se sugestivním a nezaměnitelným cvrčením proletí lelek lesní, pták, který je aktivní za soumraku. Žáby kvákají, někde v dálce melancholicky volá potáplice severní a kdesi poklidně zurčí voda. Po chvíli se oko začíná na tmu adaptovat a já postupně rozeznávám, že se k životu probouzejí noční květiny, například knotovka bílá, vemeník dvoulistý a silenka noční.
Pokud předchozí báseň propojovala mystické s milostným, báseň „Zbývajícím z Izraele“ zase propojuje duchovní s vlasteneckým a moderní sionistické poselství s biblickou formou: Je totiž formována nikoliv rýmem, jako básně inspirované středověkými sefardy, nýbrž paralelismem čili podvojnou strukturou veršů jako Žalmy či texty proroků.
Seděl tam Gumiljov, který byl popraven. Seděli tam lidé, kteří skrývali Lenina před carskou policií; ty pak za vlády sovětů postupně všechny popravili.
Na Garden-Parties vnitřní zápolení:
programy na nákup nervového plynu.
Prázdná položka pro dorostenecký film.
Osobní referenti,
co jeden druhého zatahají za portepee.
Rozvod na zdravotní průkaz, říká se,
to taky není to pravé.