Profil čísla
8|2022
Tvar_8_2022-1_page-0001

Jedním z paradoxních darů této hrůzné doby plné lidského utrpení a smrti je uvědomění, jak nebezpečné může být vyprázdnění významu.

Milé čtenářstvo,

jedním z paradoxních darů této hrůzné doby plné lidského utrpení a smrti je uvědomění, jak nebezpečné může být vyprázdnění významu. Musím v těchto dnech pořád dokola myslet na text publikovaný státní ruskou agenturou RIA Novosti „Co by mělo Rusko provést s Ukrajinou?“, neboť tento článek je zcela otevřeným návodem ke genocidě ukrajinského obyvatelstva, které se provinilo pouze tím, že se necítí být součástí ruské identity. V tomto kontextu je zcela přeznačeno slovo „nacista“, které zde znamená člověka, jenž se identifikuje s ukrajinskou národností a státem. Podle tohoto oficiálního dokumentu mají být Ukrajinci, kteří se „denacifikaci“ nepodvolí, vyhubeni a ti ostatní převychováni. Je to opravdu děsivé. A je mrazivě fascinující sledovat vývoj slova „nacista“, jež zcela ztratilo svůj význam. Přesto jeho užití je vlastně logické, když se na věc podíváme z hlediska hlubinné psychologie. Jedná se o masivní promítnutí vlastního stínu. To Rusko se mění ve fašistický stát. To putinovská argumentace založená na vyvolení ruského národa je sytě hnědá, až nacistická. Jde z toho strach!

Ale na slova si musíme dávat pozor i my, protože když hledíme dlouho do propasti, jak víme od starého akrobata Nietzscheho, může nás pohltit. Právě fašizace Ruska je důvodem, abychom si dali pozor na dehumanizaci Rusů v jakékoliv podobě, i když nás naše přirozená emoční reakce na ruskou fašizaci a brutalitu na Ukrajině vede k opaku. Protože to je naše západní dědictví, že lidi na rozdíl od „Putlera“ nehodnotíme podle etnického původu. Že upřednostňujeme principy občanské. Že stojíme na půdě humanismu tváří v tvář fašismu. Chápu své ukrajinské přátele, že je někdy péče (v některých kruzích možná přecitlivělá) o to, aby Rusům nebylo paušálně ubližováno, štve. Vzhledem k jejich situaci je to pochopitelné. Oni jsou primární obětí strašné agrese. Chápu, že používají obrazy jako „Mordor“, aby vyjádřili své znechucení nad vraždící mašinérií, která jim ničí zemi. Ale my na Západě, na které válka dopadá nepřímo, musíme pokračovat v jemnějším rozlišování, protože takové jsou naše hodnoty, i v případě, kdy čelíme ruskému fašismu. To není žádná „svatá válka s rusofobií“, ale ochrana našich hodnot a našeho vidění světa, které jakoukoliv falešnou mystiku krve odmítá.

Ruský fašismus se naproti tomu už vůbec neštítí vzývat nebezpečná národní božstva a obětovat jim lidské bytosti. Zdá se, že z Ruska úplně mizí skutečné křesťanství, což je strašlivá vizitka většinového pravoslaví. Právě křesťanské pojetí lidství je nahrazováno touto modlářskou koncepcí vyvoleného národa a kultury. Oproti tomu evropský humanismus i přes svůj sekularismus vychází z biblické vize, že každý člověk nehledě na rasu, národnost či kulturu je nositelem Božího obrazu (který v sobě ovšem může strašlivě zatemnit).

I proto má smysl se v této době věnovat literatuře. Literatura nás učí používat slova v jejich významovém bohatství a přesnosti. Slovo ve válce nemlčí. Nemělo by.

Přeji vám živé čtení.

AB
Rozbalit Sbalit editorial Adama Borziče

To hlavní

  • 02_rozhovor
    Rozhovor s Janem Kunzem

    Umění je expanze neopakovatelného ega

    Ptá se Simona Martínková-Racková

    Na hudbě mám rád divokost, to, že se vyblbneš, že je to rebelské a je v tom volnost – prostě rokenrol! Dává mi to zkrátka možnost být „pankáč“. Literatura mi zase umožňuje koncentrovat se na určitou myšlenku a autorské čtení je pro mě dost intimní zážitek.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 8/2022
  • Nad knihou
    Audre Lorde

    Všechna vášeň světa

    Reflektuje Magdaléna Šipka

    Cílem kritiky Lorde je stále znovu a znovu patriarchát se všemi jeho nástroji. K nim patří i určitý druh akademismu, racionality či způsobu gramatiky. Ty, které se opováží proti tomuto systému promluvit, jsou označovány za drsné nebo příliš emotivní.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 8/2022
  • Vše, vše, pro co jsem dospěl,
    pod mýma nohama rozbitá číše,
    mezi mými zuby opojení,
    vůkol vítězná divize,
    u mých nohou ležící nepřítel, ohořelý prapor,
    sláva je procházka po dobytém městě,
    vrávorající, unavené tělo překročilo svůj cíl.
    Ale jak dál?

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 8/2022
  • 05_poezie_h
    Daniel Hradecký

    Bojiště

    I v téhle válce budeme šťastni, maminko,
    dálka nás nerozdělí na vedlejší věty, při
    pohledu z Měsíce si nikdo nevšimne, co
    všechno bylo opsáno ze slovníku lidových
    rčení. Rozumíte tomu jako kuchař petrželi,
    moc dobře tomu rozumíte a to je taky dobře.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 8/2022
  • The_Old_Man_and_his_Pomeranian_Dog_MET_DP824257

    Ve stejný den jsem četl komentář jakéhosi mudrlanta – tvrdil, že zrušení slevy na jízdné pro studenty a důchodce je potřebný krok. Koukám, že pisatel je mladý PR odborník, ať už to znamená cokoli, a člen ODS.

    Drobná publicistika – Sloupek
    Z čísla 8/2022
  • Kniha v tisku
    Mátyás Sirokai

    Listráň

    Vstoupím do prostoru stromu, do zeleného stínu. Dotknu se skloněné větve, dlaní sleduji linii jejího růstu až ke kmeni. Pohladím zakřivení větve, obejmu její rameno. Vytáhnu se nahoru a kmen stromu sevřu koleny.

    Beletrie – Básnická próza
    Z čísla 8/2022
  • Pokud předchozí báseň propojovala mystické s milostným, báseň „Zbývajícím z Izraele“ zase propojuje duchovní s vlasteneckým a moderní sionistické poselství s biblickou formou: Je totiž formována nikoliv rýmem, jako básně inspirované středověkými sefardy, nýbrž paralelismem čili podvojnou strukturou veršů jako Žalmy či texty proroků.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 8/2022
  • Soutoky
    Yveta Shanfeldová

    Radno osudem se brodit

    Když zavíráš a otvíráš branku, její spodek přejíždí po denivkách rašících ve spárách naprasklého betonu. Utíná jim hlavy. Pořád ještě myslíš na smrt – ať už výsledek války, nebo času. Má chuť hořkou jako popel, šedou a palčivou tak, že tě probouzí i uprostřed noci.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 8/2022

Další texty

Chviličku.
Načítá se.