16/2021
Současně hned spěchám dodat, že jakkoli je Petr důležitou postavou dnešního hnutí za klimatickou spravedlnost, rozhodně není sám. Takovýchto obětavých a chytrých mladých lidí je u nás – díky Bohu – vícero a jejich aktivity a vize vnímám jako naději pro nás pro všechny.
Milé čtenářstvo Tvaru,
mládí má celý tento ročník v našem obtýdeníku zelenou. Dosud jsme se v několika rozhovorech a úvodním tematickém čísle věnovali mladým autorkám a autorům. Číslo, které držíte v ruce, pak otevírá rozhovor s výrazným představitelem studentského ekologického aktivismu, jedním ze zakladatelů místní verze hnutí Fridays for Future – Petrem Doubravským. Koneckonců jsou před námi sněmovní volby, a tak si i literární časopis může posvítit na věci veřejné, které se nás všech bezprostředně týkají. Tak trochu se dmu pýchou, že Tvar byl jedno z prvních médií, kde se objevil Petrův komentář. Od té doby už uplynul nějaký čas a Petr Doubravský už stačil spoluorganizovat nejednu stávku za klima (včetně té poslední, která proběhla 24. září), účastnit se řady jednání s našimi politiky a v nejednom médiu se psalo o jeho aktivitách. Hluboce si Petra Doubravského vážím coby mimořádně citlivé a inteligentní bytosti, která vědomě usiluje o lepší svět. Současně hned spěchám dodat, že jakkoli je Petr důležitou postavou dnešního hnutí za klimatickou spravedlnost, rozhodně není sám. Takovýchto obětavých a chytrých mladých lidí je u nás – díky Bohu – vícero a jejich aktivity a vize vnímám jako naději pro nás pro všechny.
Když se podívám na současné české volby prizmatem klimatické spravedlnosti a dalších oblastí (bydlení, sociální témata), které přirozeně pálí dnešní mladé lidi (a vlastně každého, kdo má srdce a rozum na správném místě), cítím jistou skleslost. Skutečnost, že žádná ze stran, které mají šanci se dostat do sněmovny, nemá důsledně propracovanou ekologickou politiku, je tristní. Když to srovnám s nedávnými volbami v Německu, kde se k zelené orientaci hlásí jak konzervativci, tak liberálové a kde Strana zelených zaujala třetí nejsilnější pozici ve volbách, pak z toho vycházíme jako typická postkomunistická země. Jakkoli je podstatným motivem těchto voleb zápas s populismem a oligarchizací naší politiky, neměli bychom zapomínat i na další problémy. V tomto smyslu je úsilí aktivistů učinit z klimatu jedno z hlavních témat politického klání zcela na místě. Bohužel jim v tom velká část médií příliš nepomáhá, a tak je klimatická spravedlnost, nejpodstatnější otázka dneška, v našich volbách spíše na vedlejší koleji. Bohužel pro mladé lidi i pro nás ostatní.
Vaší čtenářské pozornosti v tomto čísle také doporučuji rubriku Právě vychází, kde naleznete ukázky z nadějných debutových sbírek Františka Hrušky a Dominika Bárta. A protože mladí ekologové a občanští aktivisté mají své předchůdce, v rubrice Kniha v tisku naleznete ukázku z pozoruhodné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým, kterou chystá k vydání nakladatelství Torst.
Přeji vám živé čtení
To hlavní
-
I kdyby tady všechno hořelo nebo bylo pod vodou, tak lidé, kteří na příčině celé této situace vydělali, se vždycky buď přizpůsobí, anebo utečou, protože mají peníze na to odletět soukromým letadlem někam do soukromého bunkru třeba na Nový Zéland…
-
To, že jsem měla možnost několik let s nimi sdílet drsné pracovní podmínky v továrně a bydlet s nimi na ubytovně, mě postupně zbavilo něčeho, v čem jsem byla vychována – právě onoho zmíněného jednobarevného vidění světa.
-
Na obloze je vidět jasný kůň.
A to není dobré.
A hejna ptáků,
která teď vylétají,
to nezvládnou,
protože jsou křehká. -
… tady je člověk člověku vlkem.
Tady je vlk vlku člověkem.
Tady je člověk vlku vlkodlakem.
Vlkodlaku – já mu neucpu vlčí jámu ani zvlčilým ocasem… -
A tak pro lidi, jako jsem já, se svými ekologickými názory, věřící, masarykovsky sociální demokrat, prostě všechno, co se nenosí, a nebo jak jsi Ty, věřící, a ne klerikální, ekumenicky orientovaný, prolnutý duchem druhého Vatikánu, mají dneska české země pramálo pochopení.
-
Smažené velrybí prsty,
kojící z prsu nevědomosti,
nastává zvrat nezvratné zvracení do moře,
řekni, byls připraven? -
Pak se knihy zaklapnou a večer skončí, ale život jde dál. Třeba i pro jakéhosi obchodníka, který po cestě z konference na konferenci toho dne, 15. září 2021, zaslechl v rádiu dvě povědomá slova: „Dante, Praha.“
-
Nejdříve vyrostou z člověka znavené oči, jimiž do něj vstupuje svět, teprve potom nos i ústa, aby měl odkud promlouvat.
-
Jediné, co metamodernismus a postmodernismus spojuje, je odmítání fanatismu moderny. Metamodernismus adaptuje modernistické cíle prostřednictvím ironie, postmodernismus je chce stejnými prostředky zničit.
-
„V hotelovém pokoji“ – líbí se mi pohyb listů mimózy, ta chvíle, jak se zachvěje a stáhne. Kdyby byla mimóza člověkem, úplně si ji (je to žena) představuji – křehká, s drobným vnitřním chvěním, i když je teplo, bývá jí zima, moc toho o sobě nevypráví, zranitelná, potřebuje se chránit občasným mlčením a nedostupností.
Další texty
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.