Recenze a reflexe

Recenze

Recenze a reflexe
Recenze
Recenze a reflexe
Dvakrát
Recenze a reflexe
Horké párky
Recenze a reflexe
Méně slov o próze
Recenze a reflexe
Reflexe
Recenze a reflexe
969 slov o próze
Recenze a reflexe
Minianketa
Recenze a reflexe
Kritika
  • Stephen BudianskyNa okraji rozumu. Život Kurta Gödela

    Realita – limit logiky a „urAI“

    Reflektuje gersin

    Pro Gödela by se vlastně víc hodilo označení myslitel než vědec, každopádně byl inspirativní – mě například jeho myšlenky inspirovaly k vlastnímu postulátu o charakteru nekonečna: nekonečno není matematické ani fyzikální povahy, nekonečno je povahy tvůrčí a projevuje se jako potenciál na korelativní hranici.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 20/2024
  • Xerodoth SigmiusTak akorát čas jít domů

    Citlivé překvapení

    Reflektuje Vojtěch Kinter

    Nemyslím si, že je nutné, aby každá básnická sbírka byla událostí nebo aby pokaždé přinesla úplně nový typ poetiky. Básnická sbírka může bez problému sloužit k ukojení každodenní čtenářské potřeby, a v tomto ohledu je možné se s knihou Tak akorát čas jít domů spokojit. Na druhé straně je přece jenom dobré zcela neupouštět od nároku, aby nám také řekla „něco nového“

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 20/2024
  • Lukáš OnderčaninUtopie v Leninově zahradě. Československá komuna Interhelpo

    Historie jedné utopie

    Reflektuje Martin Dolejský

    Nad celým příběhem se vznáší otázka ztráty ideálů a srážky s realitou, moci propagandy. Velká pozornost je věnována i dobovému tisku, ukázky z něj tvoří předěly mezi kapitolami. Na straně komunistického tisku jsou to nekriticky působící obrazy o prosperující zemi plné nových příležitostí. Na straně nekomunistického (i levicového) tisku jsou to výpovědi navrátilců, kteří s hrůzou zjistili, jaká je realita.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 20/2024
Načíst další
  • Stanislav DvorskýPozastavené stmívání

    Zabydlet se ve složitých nepřesnostech

    Reflektuje Jan Štolba

    Furióznost básně graduje a stupňuje se i brutalita jazyková, odrážející ztřeštěnost hmoty, masy, obsedantnost živoucího i příliš neživého masa, ale i slov, názvů, označení, celou tu tupou valivost předmětnosti…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 12/2024
  • PJ

    Román Pasáže tak čtu jako výraz autorského nutkání zeslovnit a zpříběhovat naznačené komunikační dilema. A Ajvazovo psaní mi je – jak pravil Ivo Osolsobě, byť si myslel, že to platí jen pro dramatické dílo – komunikace komunikací o komunikaci.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 11/2024
  • JZ
    Město a text
    Michal AjvazPasáže

    „Kdo ví, jak to bylo dál?“

    Reflektuje Jiří Zizler

    Poslední Ajvazův román je opět virtuózní a volá po mnohaměsíční analýze všech svých subtilností, fazet a filiací.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 11/2024
  • Hlavní úskalí přítomného románu je ovšem v tom, že v něm vztahy mezi Áčky a Béčky nejsou vnímány jako problém, nýbrž ideologicky. Neboť autorský subjekt předem ví, jak mají být věci správně, a při výběru témat a při formulaci svých myšlenek a soudů tak nemá potřebu používanou realitu poznávat, zkoumat, analyzovat, zvažovat. Za důležitější považuje potvrzovat si předem dané téze na náležitě vybraných příkladech.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 9/2024
  • Radka DenemarkováČokoládová krev

    Jak to můžete připustit?!?

    Reflektuje Jiří Zizler

    Také Denemarková nám ve svém díle stále neúprosně opakuje: „Jak jste to všechno mohli připustit? Jak to všechno můžete připustit?“ Považuji to sice za legitimní, nicméně byl bych raději, kdyby se tento hlas přesunul do sféry politické agitace; s uměním, jehož smyslem je tvořivě postihovat nezměrnou mnohotvárnost a složitost světa, se většinou míjí.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 9/2024
  • Interkulturní literatura?
    Alexej SevrukEvropanka. Historky z Polesí

    Pole orná a válečná

    Reflektuje Milan Pavlovič

    Stejně jako vůči všem hladomorům a represím otupí částečně čtenář, obrnila se i životem zkoušená vypravěčka: slouží Sevrukovi ke cti, že oproti mainstreamu historických próz nepropadá exploataci cizího neštěstí a nevrší různé tragédie proto, aby tlačil na slzné kanálky čtenářstva či mu zadržoval dech napínavými zápletkami. Ani babička se nestylizuje do pozice oběti, která by vyžadovala lítost, a tím příměji mohou nakonec její historky zasáhnout.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 8/2024
  • Interkulturní literatura?
    Alexej SevrukEvropanka. Historky z Polesí

    I tohle je, vážení Češi, Evropa

    Reflektuje Pavel Janoušek

    Název románu je pak skrytým poselstvím Čechům. Neboť ta kniha by klidně mohla mít na obálce napsáno Ukrajinka, případně Ukrajina. Jestliže je tam ale slovo Evropanka, pak zjevně proto, abychom si uvědomili, že i území, z něhož autorova výpověď vyrůstá a o němž hovoří, je Evropa. Byť trochu jiná než ta vaše, čti naše.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 8/2024
  • Simona BohatáZbabělí hrdinové

    V pasti bolestného míjení se

    Reflektuje Pavel Janoušek

    Ke kompozici představované prozaické minisérie ovšem patří i to, že navzdory vší životní skepsi, která ji prostupuje, v poslední povídce, na posledních stránkách knihy, Bohatá nečekaně, avšak logicky, nabídne celkem přijatelný happy end. Předloží čtenáři naději, že by to v těch vztazích mezi námi nemuselo být zas tak zlé…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 7/2024
Načíst další
Načíst další
Načíst další
Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje