Mně přijde, že o mužích a mužství se pořád vypráví spíš zbytečně moc. Nemyslím to jako nějaké pozérské gesto. Vážně, pojďme v Česku produkovat vyprávění o Palestinkách, pracovnicích v pečovatelských službách a ekologických aktivistkách přinejmenším s takovou intenzitou a pestrostí, s jakou se bavíme o mužství. Pak teprve možná uvidíme i další proměny, které budou stát za řeč. (Martin Šorm)

Do jaké míry je italská recepce díla Milana Kundery reprezentativní? V jistých ohledech sdílí ideologické čtení, jež jej nevyhnutelně charakterizovalo v mnoha kulturních kontextech, zároveň má ale také své specifické rysy. Je například symptomatické, že o propagaci Kunderových textů se často starali levicoví spisovatelé, kteří zastávali významné role v italském nakladatelském světě sedmdesátých a osmdesátých let a nahlíželi na něj se sympatií, dokud se pohyboval v rámci obrany ideálů pražského jara, a se sympatií mnohem menší, když dekonstruktivně nahlížel na komunistický totalitarismus a ironizoval levicového intelektuála.