Bohemistika
Anketa s Erikem Gilkem, Isabelletem Vascem, Jan Matonohou, Nelou Mervou, Jaroslavem Olša, Jr., Kamilou Woźniakem, Klárou Kudlovou, Daliborem Turečkem, Amany Elabdem, Piotr Sobotkou, Dominikem Elou Bártem, Lukášem Holečkem, Xavier Galmichí, Alessandrem Catalanem, Anonymním respondentka, která neuvedla jménem ani instituci, Oksanou Palijí, Agnieszkou Kwiatkowskou, Dagmar Inštitorisovou, Peter Buggí, Lenkou Jungmannovou, Svetlanou Efimovou, Annou Maślankou, Karlem Komárkem a Sonjou Stojmenska-Elzeserem

Co dnes může bohemistika vidět, co jiné obory nevidí? (I. část)

Ptá se red
Rozhovory – Anketa
Z čísla 13/2026
Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Bohemistika
    Rozprava se Stefanem Segi, Annou Schubertovou, Martinem Šormem a Richardem Müllerem

    Proměny a krize maskulinity

    Ptá se Jakub Haubert

    Mně přijde, že o mužích a mužství se pořád vypráví spíš zbytečně moc. Nemyslím to jako nějaké pozérské gesto. Vážně, pojďme v Česku produkovat vyprávění o Palestinkách, pracovnicích v pečovatelských službách a ekologických aktivistkách přinejmenším s takovou intenzitou a pestrostí, s jakou se bavíme o mužství. Pak teprve možná uvidíme i další proměny, které budou stát za řeč. (Martin Šorm)

    Rozhovory – Rozprava
    Z čísla 13/2026
  • Do jaké míry je italská recepce díla Milana Kundery reprezentativní? V jistých ohledech sdílí ideologické čtení, jež jej nevyhnutelně charakterizovalo v mnoha kulturních kontextech, zároveň má ale také své specifické rysy. Je například symptomatické, že o propagaci Kunderových textů se často starali levicoví spisovatelé, kteří zastávali významné role v italském nakladatelském světě sedmdesátých a osmdesátých let a nahlíželi na něj se sympatií, dokud se pohyboval v rámci obrany ideálů pražského jara, a se sympatií mnohem menší, když dekonstruktivně nahlížel na komunistický totalitarismus a ironizoval levicového intelektuála.

    Esejistika – Esej
    Z čísla 16/2025
  • Jakub Šilhavík (ed.)Sudety. Ztracený ráj

    Desatero povídek ze Sudet v luxusním hávu

    Reflektuje Erik Gilk

    Nemíním rozporovat autorský výběr, který je vždycky lehce napadnutelný, ani se příliš vyjadřovat ke kvalitě jednotlivých čísel, jež musí být zákonitě kolísavá. Závažnější už je to, že na většině povídek je příliš znát, že autoři pouze plnili zadání a Sudety v nich hrají jen roli vnějškové kulisy (tím ovšem nemyslím samotnou krajinu, ta je zejména v textech Michala Vrby a Jany Hajdové zachycena velmi poutavě).

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 15/2025
  • Jan StudničkaHorory s TGM

    Studničkovy hovory s hororem

    Reflektuje Erik Gilk

    Ač nejsem specialistou na horor a zvolil jsem knihu tak trochu naslepo a jako oddechovou četbu, byl jsem ve výsledku velmi mile překvapen. Jistě, český Stephen King se nezrodil, kvalitní autor hororu však bezpochyby ano.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 7/2025
  • Miloš Voráč, Martin ReinerKrvavý Žižkov

    Povídky ze starého Žižkova

    Reflektuje Erik Gilk

    Mimořádnou pochvalu zaslouží vůbec první text knihy, kterým je esej historičky Evy Hájkové, sumarizující specifika moderního Žižkova nejprve coby samostatného města, posléze jako čtvrti Velké Prahy. Reinerovi se zkrátka vydařil další nakladatelský počin a nezbývá než se pustit do zločinností poznamenaných obvodů Plzně či Ostravy.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024