Mariupol
ale teď k nám přišel Mariupol
tak blízko a hledí do oken
už nemůžeme říct
nevěděli jsme o tom
nevěděli jsme o tom
co se děje v sousedství
co se děje ve vedlejší místnosti
co se děje s námi
co se děje se mnou
Mariupol
Mariupol
dříve jsem o takovém městě nic nevěděla
a
chci zpět tam
kde nevím nic
o tom, že mariupolská nemocnice je zároveň márnicí
že pod troskami divadla nepřežili všichni
že jim došlo jídlo a voda
o tom, že někdo hodil bombu bez ohledu na to
že tam bylo velkými písmeny napsáno
ДЕТИ
ДЕТИ
už se nemám kam schovat
už nikdy nebudu tam
kde neznám město Mariupol
tolik jsem doufala, že můj život
bude jiný
to jsem si myslela
každý z nás jednou za život
i kdyby jen na setinu vteřiny
doufal, že holocaust byl smyšlený
že v Bosně nebyly znásilňovací tábory
že v Srebrenici muže a chlapce nezabíjeli
jen proto
že to byli muži a chlapci
každý z nás doufal, že všechna ta dostojevščina je jen
živá představivost spisovatele se syfilidou
jak ospravedlnit své vlastní provinění před světem
před ženou
ale teď k nám přišel Mariupol
tak blízko a hledí do oken
už nemůžeme říct
nevěděli jsme o tom
nevěděli jsme o tom
co se děje v sousedství
co se děje ve vedlejší místnosti
co se děje s námi
co se děje se mnou
stojím
fouká silný vítr
písek a vlny promlouvají jako omráčení
a já přemýšlím
co kdyby se to moře právě teď zvedlo ve své deváté vlně
a odneslo mě k ДЕТЯМ
víte, byl takový případ
když se dospívající chlapec odpálil
na kurdské svatbě a zabil více než šedesát lidí
včetně sebe
a pak tu byl případ, kdy Hutuové zabili milion Tutsiů
protože Tutsiové předtím udělali Hutuům zle
zabili všechny
v tu chvíli jim to také bylo jedno
jestli někde bylo napsáno ДЕТИ, nebo ne
byl takový případ
a pak byl případ, kdy
dospívajícího chlapce tmavé pleti
zlynčovali oběšením
a ještě jeden
ještě jeden
ještě jeden
ještě jeden
ještě jeden
ještě neuplynulo ani sto let
jestli myslíte
že to bylo dávno
a dalšího udusili
a my se tak snažíme, já taky
najít důkazy pro to
že obchodoval s drogami
a bylo to kvůli tomu
jak prosím… kvůli čemu?
a taky byly případy
když byli lidé znásilňováni
upalováni
když se ДЕТИ utopily uprostřed moře
a uhořely v uprchlických táborech
když zabili ženu jen proto
že porodila dceru
a všechny tyhle případy
jsou volby lidí
A pokud o nich náhodou nevíte
nebo jste o tom neslyšeli
nebo tomu pořádně nevěříte
že to bylo
tak kvůli Mariupolu
prosím vás
i samu sebe
konečně se nauč číst
nebo poslouchat
ničeho jiného nemusíš dosáhnout
ničím se nemusíš stát
nic nemusíš vydělat
nebo nedej Bože
musíš ojet tu nejhezčí holku
nepotřebuješ auto
dům nebo vyšší plat
nepotřebuješ vyznamenání
nebo prezidentem se stát
pokud dostanete jen trochu více času
pak poslouchejte
pokud nám dojdou peníze
a už si nebudeme moci kupovat knihy
nebo platit za internet
kde lze také nalézt
docela hodně důležitých
informací a vědeckých článků zadarmo
ale když nemáme peníze
pak
pojďme do knihovny, která ještě nebyla vybombardována a
poprosme
ať nám knihovna koupí
také něco jiného
než ty nejoblíbenější knihy
protože si zasloužíme
abychom měli knihy
ve kterých můžeme číst
a číst a číst
a přiblížit se k nějakému tušení
o tom
co vedlo k okamžiku
ve kterém se někdo rozhodne hodit bombu
na budovu divadla v Mariupolu
i když na zemi
vedle ní bylo velkými písmeny napsáno
ДЕТИ
Z lotyšského originálu přeložila Anna Sedláčková
V rukou policisty,
krejčové, archeologa
by vydaly všanc své švy,
svá nicotná tajemství.
V Sasku, na německé straně Krušných hor, se nachází čtrnáct osmitisícovek – stejně jako v Himálajích. Rozdíl je pouze v tom, že jejich výška přesahuje 8 000 decimetrů, nikoliv metrů. Na každém vrcholu je umístěna cedulka s názvem a údajem o nadmořské výšce krušnohorské „osmitisícovky“ a pro srovnání i té himálajské, jejíž výška v metrech je té „decimetrové“ nejblíže. Následující básně vznikaly během výstupů na ně od podzimu 2021 do začátku léta 2022 a jsou součástí cyklu nazvaného Smích kostí.