Recenze a reflexe

Recenze

Recenze a reflexe
Recenze
Recenze a reflexe
Dvakrát
Recenze a reflexe
Horké párky
Recenze a reflexe
Méně slov o próze
Recenze a reflexe
969 slov o próze
Recenze a reflexe
Reflexe
Recenze a reflexe
Minianketa
Recenze a reflexe
Kritika
  • Nad knihou
    Johana Chylíková, Jiří SkálaHranice příležitostí

    Kdo (ne)může tvořit?

    Reflektuje Jakub Haubert

    Rozhodnutí hlásit se na uměleckou vysokou školu nepochybně formují i předchozí zkušenosti se základní a střední školou, ale také se zájmovými institucemi (sporty, kroužky, ZUŠky apod.). Jak ale podotýká Jiří Skála, „jako pedagoga a výtvarného umělce mě na našich rozhovorech překvapila důležitost neformálních, neinstitucionalizovaných aktivit“

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • JZ
    Ivo Harák, Vladimír Novotný, Bohumil ŽdichynecMiroslav Holub

    Holub redivivus

    Reflektuje Jiří Zizler
    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • Vladimír VokolekCokoli píšu

    Vokolkův vox v pusté zemi

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Nemylme se, dnes již málokdo bude náležitě bedlivě a zkoumavě číst záslužně vydané Spisy Vladimíra Vokolka. Básníkův duchovní a literární odkaz však po několika desetiletích smysluplně přibližuje předkládaný výbor z jeho díla v uspořádání Martina Lukáše. Filosofické a reflexivní lyriky vzniká a vydává se v současnosti jako šafránu…

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • Miloš Voráč, Martin ReinerKrvavý Žižkov

    Povídky ze starého Žižkova

    Reflektuje Erik Gilk

    Mimořádnou pochvalu zaslouží vůbec první text knihy, kterým je esej historičky Evy Hájkové, sumarizující specifika moderního Žižkova nejprve coby samostatného města, posléze jako čtvrti Velké Prahy. Reinerovi se zkrátka vydařil další nakladatelský počin a nezbývá než se pustit do zločinností poznamenaných obvodů Plzně či Ostravy.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • Yveta ShanfeldováVýstava posedlostí

    Tvoří se v nás stopy

    Reflektuje Jan M. Heller

    A také to, jak vidno, může být znepokojivě nejisté. Světy, které Shanfeldová iluzionistickým (magickým?) gestem vyvolává z nicoty k bytí a hned je zase nechává rozplynout, mohou mít – a často také mají – lidská měřítka. Ale nemusejí.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • VK
    Anežka Nováková

    <30

    Reflektuje Vojtěch Kinter
    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
  • Chimamanda Ngozi AdichieováCo ti svírá hrdlo

    Přemíra neopodstatněné naděje

    Reflektuje Jakub Ehrenberger

    Tvorba Chimamandy Ngozi Adichieové bývá řazena ke špičce současné africké prózy. České vydání povídkového souboru Co ti svírá hrdlo její vypravěčský talent stvrzuje.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
  • Tereza ŠustkováKoutnice

    Prostrace poezií

    Reflektuje Zdeněk Volf

    Občasné přidání slova, jeho proměna, vypuštění verše nebo rozložení na dva, srovnáváme-li si rozdíly mezi vydáním knižním a časopiseckým, dobře ilustrují, jak si Šustková neustále naslouchá. Jak text tká z „vlastní vnitřní řeči“ (M. M. Bachtin) a pomocí toho, čemu Octavio Paz říkával „básnická věta“.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
Načíst další
  • Hana LundiakováPlanetky

    Možnosti tu jsou

    Reflektuje Alena Šidáková Fialová

    V první polovině knihy budou čtenářovy pocity nejspíše zmatené a rozpačité: povídky střídají témata, naladění, prostor i čas, a než se člověk rozkouká, trochu zorientuje (a občas zavře oči nad nelogičnostmi zvolených situací), povídka končí. Společné jim je to, že jde o texty starší, vznikající od roku 2010; nejméně čtenářsky přístupné a logické jsou ty, které již byly otištěny v debutu Vrhnout.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 13/2024
  • Stanislav DvorskýPozastavené stmívání

    Zabydlet se ve složitých nepřesnostech

    Reflektuje Jan Štolba

    Furióznost básně graduje a stupňuje se i brutalita jazyková, odrážející ztřeštěnost hmoty, masy, obsedantnost živoucího i příliš neživého masa, ale i slov, názvů, označení, celou tu tupou valivost předmětnosti…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 12/2024
  • PJ

    Román Pasáže tak čtu jako výraz autorského nutkání zeslovnit a zpříběhovat naznačené komunikační dilema. A Ajvazovo psaní mi je – jak pravil Ivo Osolsobě, byť si myslel, že to platí jen pro dramatické dílo – komunikace komunikací o komunikaci.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 11/2024
  • JZ
    Město a text
    Michal AjvazPasáže

    „Kdo ví, jak to bylo dál?“

    Reflektuje Jiří Zizler

    Poslední Ajvazův román je opět virtuózní a volá po mnohaměsíční analýze všech svých subtilností, fazet a filiací.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 11/2024
  • Hlavní úskalí přítomného románu je ovšem v tom, že v něm vztahy mezi Áčky a Béčky nejsou vnímány jako problém, nýbrž ideologicky. Neboť autorský subjekt předem ví, jak mají být věci správně, a při výběru témat a při formulaci svých myšlenek a soudů tak nemá potřebu používanou realitu poznávat, zkoumat, analyzovat, zvažovat. Za důležitější považuje potvrzovat si předem dané téze na náležitě vybraných příkladech.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 9/2024
  • Radka DenemarkováČokoládová krev

    Jak to můžete připustit?!?

    Reflektuje Jiří Zizler

    Také Denemarková nám ve svém díle stále neúprosně opakuje: „Jak jste to všechno mohli připustit? Jak to všechno můžete připustit?“ Považuji to sice za legitimní, nicméně byl bych raději, kdyby se tento hlas přesunul do sféry politické agitace; s uměním, jehož smyslem je tvořivě postihovat nezměrnou mnohotvárnost a složitost světa, se většinou míjí.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 9/2024
  • Interkulturní literatura?
    Alexej SevrukEvropanka. Historky z Polesí

    Pole orná a válečná

    Reflektuje Milan Pavlovič

    Stejně jako vůči všem hladomorům a represím otupí částečně čtenář, obrnila se i životem zkoušená vypravěčka: slouží Sevrukovi ke cti, že oproti mainstreamu historických próz nepropadá exploataci cizího neštěstí a nevrší různé tragédie proto, aby tlačil na slzné kanálky čtenářstva či mu zadržoval dech napínavými zápletkami. Ani babička se nestylizuje do pozice oběti, která by vyžadovala lítost, a tím příměji mohou nakonec její historky zasáhnout.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 8/2024
  • Interkulturní literatura?
    Alexej SevrukEvropanka. Historky z Polesí

    I tohle je, vážení Češi, Evropa

    Reflektuje Pavel Janoušek

    Název románu je pak skrytým poselstvím Čechům. Neboť ta kniha by klidně mohla mít na obálce napsáno Ukrajinka, případně Ukrajina. Jestliže je tam ale slovo Evropanka, pak zjevně proto, abychom si uvědomili, že i území, z něhož autorova výpověď vyrůstá a o němž hovoří, je Evropa. Byť trochu jiná než ta vaše, čti naše.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 8/2024
Načíst další
Načíst další
Načíst další
Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Tato sekce nemá žádné příspěvky

Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.

Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje