JMH

Lidé

Jan M. Heller

Medailon

(1977, Hradec Králové), vystudoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK a evangelickou teologii na ETF UK, postgraduálně antropologii na FHS UK. Působí jako editor na iLiteratura.cz a ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Literární kritice, esejistice, publicistice a kritice překladu se věnuje či věnoval také v Souvislostech, Hostu, Tvaru, Plavu, Světě literatury a dalších periodikách. Vydal monografii Obraz druhého v českém cestopise 19. století (2020) a básnickou sbírku Spády (2021). V roce 2019 byl v anketě Tvárnice, pořádané časopisem Tvar, vyhlášen Kritikem roku.

  • Yveta ShanfeldováVýstava posedlostí

    Tvoří se v nás stopy

    Reflektuje Jan M. Heller

    A také to, jak vidno, může být znepokojivě nejisté. Světy, které Shanfeldová iluzionistickým (magickým?) gestem vyvolává z nicoty k bytí a hned je zase nechává rozplynout, mohou mít – a často také mají – lidská měřítka. Ale nemusejí.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • Praha 7.3. 2024  Fotbal Evropská liga SPARTA PRAHA LIVERPOOL FCFOTO MAFRA Michal Růžička
    Rozhovor s Karin Lednickou

    Tento kraj si svůj příběh nechal ukrást

    Ptá se Jan M. Heller

    Samozřejmě že si část návštěvníků přijíždí primárně pořídit fotku se šikmým kostelem, tomu se v časech instagramu nevyhnete. O genia loci kostela se neobávám – ten je tak promodlený, že se ubrání. Ale většina lidí přijíždí z upřímného zájmu, s mapami procházejí místa, o kterých v mých knihách četli.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 15/2024
  • Gibraltar
    Rozhovor s Markem G. Sanchezem

    Jsme slitina všech kovů

    Ptá se Jan M. Heller

    Jedním z problémů, kterým jako gibraltarští spisovatelé čelíme, je, že gibraltarská společnost je ze své podstaty konzervativní a defenzivní. Částečně je to způsobeno tlakem, který s sebou přináší život na sporném území.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 14/2024
  • Rozhovor s Miroslavem Hlaučem

    Nemyslím si, že svět je nesrozumitelný

    Ptá se Jan M. Heller

    Nemám pocit, že svět je nesrozumitelný. Ne že bych ho uměl postihnout v jeho šířce, ne že bych neviděl zdánlivé abnormality a iracionality. Ale dokážu vidět paralely, buď v jiných řečech, nebo v jiných světech, jiných soustavách nebo v jiném čase. A to mi umožňuje vytvářet strukturu, ve které se snad orientuje i čtenář v knížce.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 12/2024
  • Rozhovor se Soňou Urikovou

    Jako občanka jsem mnohem angažovanější než jako autorka

    Ptá se Jan M. Heller

    Pracovala jsem také pět let pro Slovenské literárne centrum, tehdy jsem byla do literárního světa ponořená ještě víc, pak jsem dostala nabídku práce na Úřadu vlády. Přijala jsem to s radostí právě kvůli tomu, že od literárního světa a života trochu poodstoupím a nebudu na něj muset mít názor.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 10/2024
  • JMH
    Iryna ZahladkoJak se líčit v nemoci (rukopis)

    Delimitační básně

    Reflektuje Jan M. Heller

    Cyklus Jak se líčit v nemoci má mnohem víc fazet, a mnohem víc strhujících – a odvažuji se tvrdit, že bude patřit mezi nejpozoruhodnější počiny letošního básnického roku.

    Recenze a reflexe – Reflexe
    Z čísla 8/2024
  • Lvov
    Lutz C. KlevemanLvov. Zapomenutý střed Evropy

    Nové cesty ve starých trasách

    Reflektuje Jan M. Heller

    Kniha jménem Lvov je kandidátem na čtení historicko-kritickou metodou: nejde v ní jen o to, co se tu píše, ale stejně naléhavě i o to, kdo a pro koho píše – a tedy i o to, co se tu nepíše. Cesta dějinami města v minulých zhruba 150 letech podle Klevemana je objevná a napínavá, stejně jako smutná a znechucující. S lehkým kritickým odstupem ji možná budeme číst s větším užitkem.

    Recenze a reflexe – Reflexe
    Z čísla 7/2024
  • Iulian CiocanKlaun

    Post-transformační nauzea

    Reflektuje Jan M. Heller

    Otázka je, co si s tím vším má čtenář počít. Klaun není próza interpretačně snadná – anebo je naopak snadná až příliš, záleží na tom, jak k ní přistoupíme, v každém případě je široké škále přístupů otevřená.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 5/2024
  • Rozhovor s Martinem C. Putnou

    Lidová kultura je Barbucha

    Ptá se Jan M. Heller

    Absolutizování Bachtina je chybné. Bohužel souvisí s tendencí určité části humanitních věd hledat takzvanou lidovou kulturu, která má být oddělená od kultury vládnoucí, elitní, což je zjednodušující ideologický konstrukt, vycházející z marxismu. Lid nemá žádnou jinou kulturu, i takzvané lidové písně se dřív hrály na zámcích, kde se je muzikanti naučili a pak je hráli v podzámčí, karnevaly se pořádaly na dvorech a lid je potom napodoboval… Lidová kultura, to je Barbucha, to je to strašidlo z Vančurova Kubuly a Kuby Kubikuly, které nemá žádnou fixní velikost, ale čím víc se ho bojíš, tím je větší.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 4/2024
Načíst další

(1977, Hradec Králové), vystudoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK a evangelickou teologii na ETF UK, postgraduálně antropologii na FHS UK. Působí jako editor na iLiteratura.cz a ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Literární kritice, esejistice, publicistice a kritice překladu se věnuje či věnoval také v Souvislostech, Hostu, Tvaru, Plavu, Světě literatury a dalších periodikách. Vydal monografii Obraz druhého v českém cestopise 19. století (2020) a básnickou sbírku Spády (2021). V roce 2019 byl v anketě Tvárnice, pořádané časopisem Tvar, vyhlášen Kritikem roku.

  • Iulian CiocanKlaun

    Post-transformační nauzea

    Reflektuje Jan M. Heller

    Otázka je, co si s tím vším má čtenář počít. Klaun není próza interpretačně snadná – anebo je naopak snadná až příliš, záleží na tom, jak k ní přistoupíme, v každém případě je široké škále přístupů otevřená.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 5/2024
  • Kateřina RudčenkováTchyně nemá jazyk

    Tvůrčí psaní karikatur, nebo karikatura tvůrčího psaní

    Reflektuje Jan M. Heller

    Soubor Tchyně nemá jazyk není žádné velké umění, ale není to ani triviální literatura, které se někdy říká „červená knihovna“. Když autorce přistoupíme na hru, kterou s námi hraje, a naladíme se tak, aby nás její literátské pozérství bavilo, pak se s knížkou vyrovnáme dejme tomu za jednu středně náročnou cestu vlakem.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 1/2024
  • Islám v Evropě, Reflexe
    Lale GülIk ga leven

    Odložit šátek

    Reflektuje Jan M. Heller

    A protože Büsra pracuje v gastru, může popisovat i dlouhou řadu dalších interkulturních aspektů společenského života, jako jsou třeba mechanismy flirtování a seznamování v restauraci. Téma se tím samozřejmě nevyčerpává a pro nemuslimského čtenáře jsou velmi poučné podrobné insiderské informace o tom, jak fungují další kroky: randění, chození a sex.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 1/2024
Načíst další
  • Heller
    Tvárnice
    Rozhovor s Janem M. Hellerem

    Propůjčením ocenění nic nekončí, naopak začíná

    Ptá se Olga Stehlíková

    Vždycky mě zajímalo, jak v textech fungují motivy – jak se z nich rodí složité významy různých řádů, jak to, že jsou čitelné pro některého čtenáře, zatímco pro jiného vůbec, zda jsou jakožto jazykové jevy nějak limitované, nebo mohou nabývat katarzních, či dokonce zjevitelských funkcí.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 2/2019

(1977, Hradec Králové), vystudoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK a evangelickou teologii na ETF UK, postgraduálně antropologii na FHS UK. Působí jako editor na iLiteratura.cz a ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Literární kritice, esejistice, publicistice a kritice překladu se věnuje či věnoval také v Souvislostech, Hostu, Tvaru, Plavu, Světě literatury a dalších periodikách. Vydal monografii Obraz druhého v českém cestopise 19. století (2020) a básnickou sbírku Spády (2021). V roce 2019 byl v anketě Tvárnice, pořádané časopisem Tvar, vyhlášen Kritikem roku.

(1977, Hradec Králové), vystudoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK a evangelickou teologii na ETF UK, postgraduálně antropologii na FHS UK. Působí jako editor na iLiteratura.cz a ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Literární kritice, esejistice, publicistice a kritice překladu se věnuje či věnoval také v Souvislostech, Hostu, Tvaru, Plavu, Světě literatury a dalších periodikách. Vydal monografii Obraz druhého v českém cestopise 19. století (2020) a básnickou sbírku Spády (2021). V roce 2019 byl v anketě Tvárnice, pořádané časopisem Tvar, vyhlášen Kritikem roku.

Tato osobnost je laureátem Tvárnice 2018.

Více info
Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje