Iva Hadj Moussa

Těžké duše

Reflektuje Jan M. Heller
Recenze a reflexe – Dvakrát
Z čísla 10/2024
Chviličku.
Načítá se.
  • Iva Hadj Moussa

    (1979) se narodila v jihočeských Božeticích. Vystudovala psychologii na Fakultě sociálních studií v Brně, krátce pracovala jako dětská psycholožka a poté jako výzkumnice v Centru dopravního výzkumu. Následně sbírala zkušenosti v jedné pražské reklamní agentuře, ...
    Profil
  • Jan M. Heller

    (1977, Hradec Králové), vystudoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK a evangelickou teologii na ETF UK, postgraduálně antropologii na FHS UK. Působí jako editor na iLiteratura.cz a ředitel Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. ...
    Profil

Souvisí

  • Iryna ZahladkoJak se líčit v nemoci (rukopis)

    Delimitační básně

    Reflektuje Jan M. Heller

    Cyklus Jak se líčit v nemoci má mnohem víc fazet, a mnohem víc strhujících – a odvažuji se tvrdit, že bude patřit mezi nejpozoruhodnější počiny letošního básnického roku.

    Recenze a reflexe – Reflexe
    Z čísla 8/2024
  • Lvov
    Lutz C. KlevemanLvov. Zapomenutý střed Evropy

    Nové cesty ve starých trasách

    Reflektuje Jan M. Heller

    Kniha jménem Lvov je kandidátem na čtení historicko-kritickou metodou: nejde v ní jen o to, co se tu píše, ale stejně naléhavě i o to, kdo a pro koho píše – a tedy i o to, co se tu nepíše. Cesta dějinami města v minulých zhruba 150 letech podle Klevemana je objevná a napínavá, stejně jako smutná a znechucující. S lehkým kritickým odstupem ji možná budeme číst s větším užitkem.

    Recenze a reflexe – Reflexe
    Z čísla 7/2024
  • Iulian CiocanKlaun

    Post-transformační nauzea

    Reflektuje Jan M. Heller

    Otázka je, co si s tím vším má čtenář počít. Klaun není próza interpretačně snadná – anebo je naopak snadná až příliš, záleží na tom, jak k ní přistoupíme, v každém případě je široké škále přístupů otevřená.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 5/2024
  • Rozhovor s Martinem C. Putnou

    Lidová kultura je Barbucha

    Ptá se Jan M. Heller

    Absolutizování Bachtina je chybné. Bohužel souvisí s tendencí určité části humanitních věd hledat takzvanou lidovou kulturu, která má být oddělená od kultury vládnoucí, elitní, což je zjednodušující ideologický konstrukt, vycházející z marxismu. Lid nemá žádnou jinou kulturu, i takzvané lidové písně se dřív hrály na zámcích, kde se je muzikanti naučili a pak je hráli v podzámčí, karnevaly se pořádaly na dvorech a lid je potom napodoboval… Lidová kultura, to je Barbucha, to je to strašidlo z Vančurova Kubuly a Kuby Kubikuly, které nemá žádnou fixní velikost, ale čím víc se ho bojíš, tím je větší.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 4/2024
  • Opatství Theléma je založeno pod heslem „Dělej, co chceš“. Není těžké udělat myšlenkový krok k tomu, že přesně to platí i pro Rabelaise – a že to je možná ten hlavní přínos jeho díla dějinám literatury, když oproti středověké literatuře, řídící se svými pravidly a zákonitostmi, uvedl do díla sebe sama jako autonomní osobnost autora-vypravěče se svrchovanou vůlí dělat si, co chce.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 4/2024