Překlady Miloslava Uličného (básně)
Kdo z tolika bordelů utek, bratři, / a tolik kurevnictví zažil dosud, / ať v ruce Amorovy vloží osud, / své hříchy: jemu koneckonců patří.
Kdo z tolika bordelů utek, bratři, / a tolik kurevnictví zažil dosud, / ať v ruce Amorovy vloží osud, / své hříchy: jemu koneckonců patří.
Tys normostrany ani volnou nohu neřešil, čtu, žes v mládí cestoval (až do Aleppa, hm, to bys dneska asi zíral, co se tam děje…), taky pro papeže dělals, ten ti zadal mrknout právě na Bibli, a potom ses rozhodl poustevničit, a to přímo v Betlémě…
Jezero bylo průhledné / jen ode dna k hladině / – načítám v údolí zahrady / po nakopání brambor, / nevěda, zda slzím z pylů, / či již z těch veršů…
A tady vzpomínky na ni končí./ Nikdo už o ní víc neví,/ než to jméno. Cirila.
Vrcholí přípravy / na Ragnarok / či jinou firemní akci.
„Bahno dáví nitěnky a perloočky, vítr těžkne výpary tlení. Už pro dnešek je dost. Ale zítra se možná právě tady promění i rosa na kopřivách v hrozny mšic.“