Profil čísla
2|2022
Tvar_2_2022-1_page-0001

Druhé číslo Tvaru patří již tradičně literárně-kritické ceně Tvárnice, letos to platí však jen zpola. Přinášíme esej Kritika roku Borise Hokra nazvaný „Chmurný Válečník aneb Receptorova intelektuální konečná“ (s. 14), v němž vysvětluje svoji volbu Díla roku 2021.

Milé čtenářky, milí čtenáři,

druhé číslo Tvaru patří již tradičně literárně-kritické ceně Tvárnice, letos to platí však jen zpola. Přinášíme esej Kritika roku Borise Hokra nazvaný „Chmurný Válečník aneb Receptorova intelektuální konečná“ (s. 14), v němž vysvětluje svoji volbu Díla roku 2021. Dal poněkud překvapivě zvítězit titulu, který nebyl napsán v češtině, nýbrž v angličtině, jeho autorem je Alistair Rennie a název zní výmluvně Chmurný Válečník (překlad Roman Tilcer). Autorovi i překladateli blahopřejeme! (A skotského prozaika, básníka a esejistu, který se angažuje i v hudebních projektech, budeme informovat.)

Milovník fantastiky Boris Hokr svou volbou opustil vody, o které Tvárnici primárně letos šlo a i nadále půjde, a sice hájemství české literatury. Zdůvodnění začíná těmito slovy:

Proč to nepřiznat? Měl jsem velké plány, jak se přemohu a budu v uplynulém roce sledovat více českou (nežánrovou) literaturu. Už v době půlročního bilancování (Tvar 14/2021) ale bylo jasné, že by to byla snaha křečovitá, v podstatě neupřímná a ve výsledku zbytečná.

Pomyslnou kritickou štafetu Boris Hokr však nyní nepředá, neboť se pátý ročník Tvárnice z technických důvodů o rok posouvá. Souvisí to s naším webem: Pro zvýšení jeho funkcionality potřebujeme nový. Prostředky na něj se snažíme získat na crowdfundingové platformě Hithit v kampani nazvané „Tvarujte českou literaturu“. Prosíme, podpořte nás, ať už sdílením kampaně na sociálních sítích, nebo zakoupením jedné z odměn.

Z úrody tohoto čísla si vás dovolím upozornit alespoň na rozhovor s izraelskou básnířkou a spisovatelkou Ritou Kogan. Moc se mi v rozhovoru líbí tahle pasáž:

Abych viděla něco skutečně takové, jaké je, musím na to hledět znovu a znovu, musím vyjít do ulic znovu a znovu a znovu. […] A teprve když najdu tuto ošklivost, mohu znovu odhalit skutečnou krásu toho místa.

Vzpomněl jsem si, jak mi kdysi kdosi vyprávěl, že nezaměnitelnou osobitost diamantům dodávají právě kazy (kterým se v branži říká mateřská znaménka). Kaz obecně vzato kvalitu něčeho zhoršuje, ovšem s diamanty a „kouty“ je tomu očividně jinak. A nejen s nimi, chtělo by se dodat. Dokonalost je vyhrazena tak nanejvýš bohům, a těžko kdy byla zápalnou směsí poezie.

Přeji vám zajímavé kouty!

MO
Rozbalit Sbalit editorial Milana Ohniska

To hlavní

  • Rozhovor s Ritou Kogan

    Hudba slov je pro mě zásadní

    Ptá se Matěj Senft

    Jsem velmi ovlivněna hudbou slov. Když narazím na něco, co se mi opravdu hodně líbí – i v próze a samozřejmě v poezii –, čtu si to nahlas, abych slyšela tu hudbu.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 2/2022
  • Liliane Giraudon

    Jsem potravou bouře

    Pokud se přijela uzavřít v tomhle zavěšeném prostoru, nedaleko moře, mezi zónou oranžových hald a horským pásem na východě, pak jen proto, že ráda psala na úpatí hory, kde se točí bouře.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 2/2022
  • Tvar vychází již více než 30 let a díky profesionální redakci bude vycházet i nadále. S vaší pomocí bychom ale chtěli zpřístupnit kvalitní literaturu co největšímu množství čtenářů a zároveň ji učinit dostupnější.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 2/2022
  • Nad knihou
    Martina PachmanováCivilizovaná žena. Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury

    Hledání velkých žen?

    Reflektuje Alena Zemančíková

    Pro naši celospolečenskou hru na hledání velkých žen jich v této publikaci o vizuální kultuře oné doby objevíme hned několik – a člověk se stydí, že nám to trvalo tak dlouho.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 2/2022
  • Kniha v tisku
    Vratislav Maňák

    Smrt staré Maši

    Král se kymácel chrámovou kaplí. Tak jako katedrálu, tak jako kamenný most, tak jako univerzitní haly a jako třetinu města nechal i tuto svatyni postavit jeho zbožný otec, když se rozhodl proměnit Prahu v panovnickou rezidenci a nový Jeruzalém k tomu. Teď, dvacet let po jeho smrti, připomínala spíš Babylon a panovníky měla hned dva.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 2/2022
  • A ten, kdo se odevzdat bojí, jako třeba já, se může aspoň utěšovat čtením o soucitu na papírech v kroužkovém rychlovazači.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 2/2022

Další texty

Chviličku.
Načítá se.