Nicméně myslím, že to byl Rozanov, kdo říkal, že člověk, který je naprosto asexuální, nemůže být skutečně zbožný a duchovní. Že jsou to dva póly – možná téhož.
Rubriky
Rozhovory
-
-
ŠK
Anketa s Michalem Šandou, Viktorií Rybákovou, Marianem Pallou, Jakubem Řehákem, Václavem Kahudou, Patrikem Linhartem, Štěpánem Kučerou, Janem Němcem, Terezou Šustkovou, Zdeňkem Volfem, Davidem Zábranským, Ondřejem Hanusem, Klárou Krásenskou, Markem Janem Vilímkem, Josefem Kučerou, Františkem Dryjem, Radimem Kopáčem, Martinem Stöhrem, Romanem Krištofem, Václavem Maxmiliánem, Karlem Škrabalem a Miroslavem FišmeisteremVšichni tý holce můžou líbat ruce. Která kniha vás letos nejvíc zasáhla a proč?
Ptá se Milan OhniskoTen příběh pro všechny; ta věda; ta tolkienovská pasáž; ty barvy; celá ta kniha!
Rozhovory – AnketaZ čísla 21/2022 -
Jsem tak sebekritický. Nechci, aby někdo četl něco, za čím si plně nestojím. Proč někomu dávat nějaký nástřel, když si nemyslím, že je to dobré, a on by to viděl také? Jedna věc je fajn nápad, a úplně jiná věc je dobrá báseň.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 20/2022 -
A najednou vidíš, že škvírou pod nimi se protahuje světlo, takové chabé, mihotavé, jakoby bojácné, ale přece jen světlo, a i když tě co chvíli jímá strach, jdeš a pomalu, pomaloučku je otevíráš…
Rozhovory – RozhovorZ čísla 19/2022 -
Rozhovory – Anketarevue Ravt 9/2022
-
Rozhovor s Aliaksandrou Dvaretskayou
#FreeAllWords chce být mostem i místem setkání
Ptá se Jitka Bret SrbováAliaksandra Dvaretskaya je Project Assistant projektu #FreeAllWords. Rozhovor o smyslu a ambicích tohoto evropského projektu, který vrací hlas autorkám a autorům ze zemí, kde je svoboda slova omezena nebo zcela potlačena, jsme vedly písemně v angličtině.
Rozhovory – Rozhovorrevue Ravt 9/2022 -
Markéta Mališová je od května 2022 novou předsedkyní Českého centra Mezinárodního PEN klubu, který ve více než sto zemích světa sdružuje přes dvacet tisíc autorek a autorů. Protože tento Ravt je věnován tématu svobody slova, oslovit právě předsedkyni PENu bylo naprosto přirozené. O tom, jak se svoboda slova hájí v tomto světě, si píšeme jen několik dní před dalším výročím 17. listopadu.
Rozhovory – Rozhovorrevue Ravt 9/2022 -
Radka Rubilina je básnířka, překladatelka, slavistka, ředitelka Českého centra Kyjev. V této chvíli překládá básně asi nejvýznamnějšího současného ukrajinského spisovatele Serhije Žadana, které vyjdou v roce 2023 v pražském Nakladatelství Fra. O překládání a možnostech poezie v současném světě si píšeme mezi Hořovicemi a Valašskem.
Rozhovory – Rozhovorrevue Ravt 9/2022 -
DB
HororAnketa s Michalem Šandou, Pavlem Novotným, Vítem Kremličkou, Nelou Bártovou, Milenou Slavickou (M. S.), Dominikem Bártem, Emilem Haklem, Josefem Kučerou, Annou Beatou Háblovou, Filipem Klegou, Patrikem Linhartem, Janem Škrobem a Romanem KrištofemHorror v životě mi dostačuje
Ptá se Milan OhniskoRozhovory – AnketaZ čísla 18/2022 -
Každopádně když napíšu příběh o určitém místě, lidé tam začnou vidět nezvyklé jevy. Prolínání objektivní a subjektivní reality je zkrátka záhadný jev.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 18/2022 -
Polsko rozdělené mezi tři záborové mocnosti přestalo existovat a v literatuře bylo zobrazováno jako matka, mrtvá matka, kterou jsme ztratili. Tento obraz se zrodil v romantické literatuře a malířství, později byl opakován a stále funguje v kolektivní představivosti. Navíc s tím souvisel i mariánský kult v polském katolicismu, Panna Marie je i naší matkou, bude Polsko chránit.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 17/2022
-
Česká fantasy literaturaRozhovor s Leošem Kyšou
Odkazem fandomu jsou čtenáři a autoři
Ptá se Boris HokrMyslím, že žádný fandomový čtenář už neexistuje. Ghetto české fantastiky je mrtvé. Kdysi vzniklo z potřeby informovat se a dostat se k fantastice, která, hlavně ta česká, byla ignorována mainstreamem, ale i velkými knižními distributory.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 1/2022 -
JŠČeská fantasy literaturaRozhovor s Jiřím Štěpánem
Vyjevit to, co nám důsledný realismus skrývá
Ptá se Boris HokrMožná je to o bourání statu quo. Tak jako tehdejší díla narušovala stereotypy totalitního režimu, tak současná fantastika poukazuje na neduhy naší doby. A možná že ta starší generace skutečně uvěřila na fukuyamovský konec dějin a bere některé prvky jako útok na vlastní hodnoty i sebe samu.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 1/2022 -
EkologieRozhovor s Miloslavem Nevrlým
Ptáci se stávali posly mých představ o severských krajích
Ptá se Lukáš SenftZa těch dlouhých osamělých týdnů v horách jsem začal pociťovat zvláštní, slovy těžko vyjádřitelnou jednotu s „přírodou“, která mne obklopovala, s rostlinami, brouky, ptáky, stromy; stával jsem se jedním z nich, nepatrnou a zranitelnou entitou, vrženou kýmsi z neznámého důvodu do nezbadatelného vesmíru.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 21/2021 -
Rozhovor s Tarasem Prochaskem
Střední Evropu je třeba posunout na východní periferii. Ale také na západní, jižní a severní
Ptá se Jan M. HellerAmerická civilizace je postavena na velkých vzdálenostech, kdežto haličskou, rakousko-uherskou a středoevropskou tvoří malé vzdálenosti a je tu důležité, že vlak staví všude a po několika minutách. V Americe a na Sibiři je důležité, že vlak jede 24 hodin, 72 hodin i týden a zázračně přenáší z jednoho místa na jiné a vše spojuje. Takže typ uzlu je jiný.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 20/2021 -
Dřív byl autoritou bůh a zdroj naší síly nebo našeho neštěstí se dával něčemu vyššímu, a teď je tu spíš snaha vnímat to vyšší sám v sobě. Což může v člověku generovat větší zodpovědnost za vlastní činy, ale zároveň to taky může zasmrádnout narcismem.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 19/2021 -
Underground 21?Rozhovor s Karlem Škrabalem
Reakce na ignorantství je tvořit vlastní scénu
Ptá se Olga StehlíkováRozhovory – Rozhovorrevue Ravt 20/2021 -
Potřebovala jsem ten příběh, v němž je mnoho bílých míst, odvyprávět. Vyslovit zkušenost, o níž se mnoho let mlčelo. To není materiál na reportáž.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 18/2021 -
Radek Štěpánek (*1986) vydal v roce 2020 v nakladatelství Dobrý důvod básnickou knihu Velké obcování, která vznikala už od roku 2012, patrně tedy paralelně nebo v souběhu se sbírkami Kraj/ky Pagu (2013), Rám pro pavoučí síť (2016) a Hic sunt homines (2018). Na myšlenku na rozhovor připadla jsem ihned, když jsem začala pátrat po odkrojcích v Radkově tvorbě, a kdy mi svůj tvůrčí proces letmo načrtl. O tom si tedy píšeme z Brna do Hořovic po e-mailu, s představou rozhovoru, ovšem nutně metodou vrstvení a zpětných reakcí. Však tento podivný mezižánr už také dobře znáte. Foto: Antonín Bína.
Rozhovory – Rozhovorrevue Ravt 19/2021 -
EBDokumentRozhovor s Egonem Bondy
Naše nejkrásnější léta s Julií byla ta poslední…
Ptá se Svatava AntošováRozhovory – RozhovorZ čísla 17/2021 -
A když už jsem měl galošky stejně zásobené vodou jako kaluže, tak Bondy bědoval: „My dostaneme! Ó my dostaneme!“
Rozhovory – RozhovorZ čísla 17/2021 -
Egon BondyRozhovor s Jakubem Fišerem
Položil jsem si otázku, jestli je na ten film ještě někdo zvědavej
Ptá se Lukáš SenftA u Bondyho spolupráce je patrné, že i když ji vykonával – a ze spisů je jasné, že z toho byl mnohdy zničený, užíval psychofarmaka, trpěl maniodepresivní psychózou –, snažil se z toho vymaňovat.
Rozhovory – RozhovorZ čísla 17/2021
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.
Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!
Edituje
-
Vojtěch Němec
Redakce













