Překlady Lukáše Zádrapy (básně)
Mluv, mluv, mluv pravdu / mluv ve dne, mluv v noci, mluv pořád, když jsi vzhůru / mluv, tak mluv / jsi v zamčeném bytě, tvůj hlas se šíří ven
Mluv, mluv, mluv pravdu / mluv ve dne, mluv v noci, mluv pořád, když jsi vzhůru / mluv, tak mluv / jsi v zamčeném bytě, tvůj hlas se šíří ven
Mám ráda tenhle okamžik
kdy padá soumrak
všechny věci okolo
v matných paprscích
mají tisíce podob
polední slunce;
žádná slza v nočním tichu
nikdy nebyla tak bohatá, tak
nerozhodná
Pouliční lampy se ještě nerozžehly
zbytky světla jsou slabé jak batole
hluboko vryté čekání v tuto chvíli
jakoby taky bylo trochu lehkovážné
Sedím v pozvolnosti toho okamžiku
klidně dokouřím poslední
cigaretu před setměním
čím dál větší stíny
se těžce tlačí sem
slova se trhají v chaosu
Mimo představy
letí onen pták
vysoko na obloze
duben 1998
Cizopasím v těle loutek
znovu a znovu ve snu zabíjím sama sebe
leč když se probudím
zjistím, že jsem se vůbec nepřerodila
že jsem se jen probudila
Někdy před lidmi
se mi na tváři objeví
naprosto lhostejný výraz
to neurvalé rozpoložení
mě úplně přivádí na myšlenku
že jsem už prozřela
nikdo neví
jak se já, jež v noci sedám osamělá u lampy
stydím
a taky jak
jsem vděčná
Vítr už rozhoupal závěsy
ale kdopak si může být jist
že je to jen a jen vítr?
12. září 1999
Siao-poovi
Mluv, mluv, mluv pravdu
mluv ve dne, mluv v noci, mluv pořád, když jsi vzhůru
mluv, tak mluv
jsi v zamčeném bytě, tvůj hlas se šíří ven
Ta smrt stará dvacet let se vrátila zpět
přišels a zas odešel jako čas;
chybělo ti mnoho věcí, přízraky však byly s tebou
ztratil jsi běžný život, vešel jsi do jejich křiku
není odpovědi, není
Mluv, mluv, mluv pravdu
mluv ve dne, mluv v noci, mluv pořád, když jsi vzhůru
mluv, tak mluv
jsi v zamčeném bytě, tvůj hlas se šíří ven
Ta rána stará dvacet let stále krvácí
rudá, rudá jak život
měls rád hodně věcí, leč nejradši dělals společníka přízrakům
slíbils jim, že s nimi budeš hledat pravdu
na cestě není světlo lamp, není
Mluv, mluv, mluv pravdu
mluv ve dne, mluv v noci, mluv pořád, když jsi vzhůru
mluv, tak mluv
jsi v zamčeném bytě, tvůj hlas se šíří ven
Svištění kulek před dvaceti lety rozhodlo o tvém životě
věčněs žil v smrti
miloval jsi svou ženu, byls však pyšnější, že s tebou tráví čas tmy
nechals jí volnost, ale víc jsi trval na tom, aby ti i po smrti psala básně
v těch verších není hlasu, není
4. září 2009
Lukáš Zádrapa je ředitelem Ústavu Dálného východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho odborným zaměřením je jazykověda čínštiny, zejména čínštiny starověké. Je členem sinologické hudební skupiny Kungpao.
Jezero bylo průhledné / jen ode dna k hladině / – načítám v údolí zahrady / po nakopání brambor, / nevěda, zda slzím z pylů, / či již z těch veršů…
A tady vzpomínky na ni končí./ Nikdo už o ní víc neví,/ než to jméno. Cirila.
Vrcholí přípravy / na Ragnarok / či jinou firemní akci.
„Bahno dáví nitěnky a perloočky, vítr těžkne výpary tlení. Už pro dnešek je dost. Ale zítra se možná právě tady promění i rosa na kopřivách v hrozny mšic.“
pod nohama se to divně naklápí / tady máš rodinu byt hypotéku život / tady máš to štěstí