* * *

Z přelidněné aglomerace –
například z metropole
nějakým rychlým autem
po dálnici se řítit
kamkoli pryč někam ven
někam na venkov

Na venkově zaparkovat auto
z něj poté vyndat kolo
bicykl velocipéd
na něm pak pedálovat
krajinou
křížem krážem krajinou

Na kole dojet až na okraj lesa
anebo k balvanité řece
dál ovšem vede pouze
úzká pokroucená stezka
plná vystouplých kořenů a kamenů

Zde musíte z kola sesednout
a dál jít pěšky opěšalí
pěkně po svých
až dojdete do přítmí hlubokého lesa
až dojdete k peřejnaté řece
anebo alespoň
k hučícímu jezu

Nejasně tušíte nejasně cítíte
že stojíte na prahu
nevíte čeho
možná svatyně

Možná to tam uvidíte
možná to tam pocítíte
a možná taky ne

* * *

V tom podivném snu
pravidelně vídals človíčka
který ti byl i nebyl podobný
který ti byl podezřele povědomý

Ten člověk celý svůj život hromadil věci
ale ne bez ladu a skladu
sbíral věci kvalitní vytříbené
s krásným úžasným designem
věci nádherně řemeslně zpracované
Věci které – díky všem těmto vlastnostem –
měly takříkajíc duši

Nicméně on se těmi věcmi obklopoval
jako by stavěl jakýsi val
barikádu neznámo před kým čím
Hrozilo že bude pod těmito věcmi zavalen
že bude pod nimi pohřben

Kdoví možná podvědomě
hledal svou vlastní duši
v dnešním upadajícím světě
rozkládajícím se světě

* * *

Po veliké povodni
v ostrém záhybu řeky
proud mírně posunul
přemístil říční koryto

Tam kde ležel jemný písek
slečna by řekla plážový písek
najednou zapáchalo bahno
přinesené kdo ví odkud

Jenže o kus dál se zaskvěla
pro mě učiněná výtvarná galerie –
štěrková lavice vysázená
z pozemsky barevných oblázků

* * *

Ubírali jsme se vláčnou chůzí
živým obrazem „vedutou“
přírodním parkem
Dolní Poohří

Já a dvě blondýnky
mikádo modré oči
či zelené oči? či modrošedé?
Jedna z nich
byla moje manželka
druhá její přítelkyně –
obě učitelky na klavír

Do těch druhých očí
nebylo kdy se podívat
tak blízko či do hloubky
pro jejich odstín…

Procházeli jsme
loubím vysokých listnáčů
po značené pěšině
jež vedla přes háje a louky
aby se zas na chvilku
přimkla těsně k řece

Najednou cesta stoupala
po vysokém břehu
kde jsme míjeli několik chat
s živým plotem

U jedné chaty
s přítomnými majiteli
jsme se (ze slušnosti) pozdravili
když tu zničehonic
kde se vzalo tu se vzalo
se na nás přiřítilo
malé černé prase čínské!

Jejich nečekaný domácí mazlíček
ovšem okamžitě zamířil ke mně!
Na to jsem provinile zvolal:
Áá –
prase pozná prasáka!

* * *

V které továrně manufaktuře kdesi až…

Jaká čímsi rozechvělá ruka
omotávala blankytnou bavlnkou
(coby nezbytný ornament)
černou nití vyvázaná očka
rybářského prutu?

Malinko křivé-pošinuté oviny
dokončeného očka
byly nakonec zakápnuty epoxidem
jako hmyz zvěčnělý v jantaru…
V jakém stavu či rozpoložení
byl dotyčný zaměstnanec
ovazující ona očka?

A proč blankytná bavlnka
na podkladu černé nitě?

Hádej básníku!