ó, kde je stáří mé?

ó, kde je stáří mé?
kde likér zelený?
kdepak je etažér,
veverka v kotouči,
kanape, ptačí klec,
kde žába na klíček?
kde je můj miláček?
kdopak mi ustele,
polštáře natřese,
a abych nebál se,
celou noc nechá hořet dům?

Ptal jsem se mladé dívky

Ptal jsem se mladé dívky,
co je poezie

To nevím, řekla,
já jsem tady nová

Zeptal jsem se staré děvky
a děvka se jen zasmála:
To by chtěl každej, tralala

Zas odkvétá jasmín

Du Mu (volný překlad)

Po domě šourá se
opilý bratránek,
za sebou tahá šle

Bože, ten bílý oblak tam!

Jiřímu Pelánovi

Bože, ten bílý oblak tam!
Bože, ten bílý, bílý a modrý kopec,
ty dlouhé, dlouhé a požloutlé svahy,

v požloutlých svazích černé srázy,
v černých srázech černé strže

Ó černé, černé jsou strže a srázy
v dlouhých a požloutlých svazích!

Ve svahu nad černou strží
šípkový keř, před keřem kříž,

pod křížem plechový hrnek,
v plechovém hrnku suchá slaměnka

Nekonečnou botu šněrovati

Nekonečnou botu šněrovati
znamená spěch a náhlou cestu,
sklenici s vodou převrhnouti
probuditi se uprostřed noci

Zaslechnu skřípot,
pohlédnu k oknu,
do dvora vplouvá vůz naložený peřinami

Na zádi kývá se kbelík
Světlo vyšplíchlo na dláždění

Koní ve tmě neviděti
Jen jejich lesklé zadky

Blýskavé lorněty

Blýskavé lorněty, ramena obnažená,
truhlíky s kytkami, křesílka na balkonech,
takové obrazy si ponech,
ženský smích mužů přihlížejících
při podzimních honech parforsních,
ohyzdný, nepříčetný smích,
když jako liška běžíš ulicemi,
zatímco zvolna, s nozdrami rozšířenými,
jak dýmem drahého doutníku procházíš cizí
                            vzpomínkou

Když byla malá, česala loutky

Když byla malá, česala loutky,
trestala je a ukládala k spánku

V patnácti otěhotněla se strýcem své matky
a s pánem, který se zmýlil ve dveřích,

v osmnácti se provdala za učitele krasopisu,
její druhý manžel je dámský krejčí

Šít budu již jen pro tebe, má Sempronie,
                            říká jí,
když spolu dřímají pod lampou v kuchyni
a vzpomínají na své minulé životy

Kdybys jen viděla, Sempronie,
do jakých podnájmů se stěhovala má duše,
kdybys jen viděla všechny ty činžáky,
ty pavlačové domy, říká on

Byla jsem hloupá, říká ona

Telecí koleno zuhelnatělo

Telecí koleno zuhelnatělo,
do ulice se valí dým
Žena otevřela okno a mává utěrkou,
kolemjdoucí muž
si to vykládá jako pozvání

Cecília

V škopku krásna Cecília stála,
jedna slúžka mydlila ju,
druhá polievala,
tretia ju kefou šteklila
Chichichachi chichichacha
smiala sa Cecília
Začul to vzdialenej zeme pán,
zoskočil z bicykla a zakryl Cecíliu plášťom

Zas a zas odkvétá jasmín

Du Mu (přesný překlad)

Rozkročen stál a pozoroval
kouř táhnoucí se nad mořem,
mongolfiéru plující zvolna

Ukaž jazyk

Bist du vom Pferd gefallen?
Viděl jsi létadlo, a spadl jsi s koně?
Elszédüttel? Elájultál?
Masz zawrócenie głowy?
Ukaž jazyk

Jesi li vidéo koju krilaticu?
Repülögépet láttál-e?

Vidzsales latajoncon masöner?
Vyzut-aj mašiny de zburat?
Tajjáre gördün-mü?
Jesi li bacali bombe?
Enti schiftschu rahschel itihr ihrublahn?

Jesu li te na kolima doneli?
Seni arabada getirdiler-mi?

Bist du ein Gemeiner?
Enti füssiahn? Luhtnahn? Kuptahn?
Jüz bašy?

Ty snad jsi kočárem přijel?
Ich bin eine Nonne,
chorych opiekunka,
apáca vagyok,
ja jestem zakonnica
Moramo ti ošišati kosu
_____________
Tato podivuhodná báseň je sestavena ze slov a frází vyhledaných ve Stručném jazykovém rádci pro vojíny a ošetřovatele raněných (vyd. v Pardubicích 1915).

Země mrtvých

Za sklem příborníku se kroutí údolí Dněpru
Za Smolenskem stojí slánka, za Vitebskem
                            cukřenka
U polévkové mísy hoří větrný mlýn
Já bydlím tam, kde je křížek
Heršele nese kohouta k hodináři
Ženich s nevěstou se vzali za ruce

Zhasl měsíc nade dveřmi

Zhasl měsíc nade dveřmi, svítí opeřené stromy, opeřené stromy a třaslavé přesličky svítí v pobořené hodovní síni, a tu je damaškový ubrus se zlatým třepením, tu jsou švitořivé květy, blyštivé příbory, křišťálové karafy, stříbrné stojánky na sůl, čtyřdílné karafiny na ocet, olej a dvojí hořčici, a tady mám tenisový míč, tady svou sklenici na vodu, hliněnou nádobu s vínem, na stříbrné trojnožce skleněnou mísu, z níž opatrný lemur krade ovoce.

Dějí se věci

Co říkám, to pravím, řku i dím,
co uzřím, to spatřím nebo uvidím,
věci, které přijdou, se přihodí a stanou,
vítám tě, sbohem, nashledanou,
vznáším se jako míček nad fontánou

Znáš pana Arléta?

Znáš pana Arléta? On říká, že tě zná,
četl tvou báseň
Prý je líbezná,
ba přelíbezná, protože tvá múza
jsem já, a ne ňáká čůza

Kolečka

Kolečka,
koukej,
kolečka,
kroužky,
tady, tady
a tady
kroužky,
politura
nadobro zničená

Ptal jsem se okapové roury

Ptal jsem se okapové roury,
už nevím proč a nač,
vzpomínám si, že z kapsy
vypad mi uzenáč

Bouchaly v domě dveře,
ve světlíku jsem stál,
třásl se urvaný hadr
a někdo splachoval
a někdo splachoval

Ulicí děti letěly

Ulicí děti letěly
Jé, je tam ženská! vřeštěly
Kde, kde, kde? zpozorněli chodci
Tázavě hošík vzhlédl k svému otci

Opět odkvétá jasmín

Byla vlídná děvčátka,
staly se z nich matky
a hledí s opovržením

Dřevěný hajzlík

Městskými sady se potlouká starý dřevěný
                            hajzlík,
žebrá o drobné a krade peněženky,
přepadá cizince a nabízí jim své služby

* * *

V obětním žlábku stojí žlutá pěna,
v zacpaných mísách vajgly plovou,

rousám svou řízu mramorovou,
jsem anděl, vypadám jak ženská

Zas a zas odkvétá jasmín

Du Mu (přesný překlad)

Po celý dlouhý den bzučí vosa v kelímku
Muž, který pospíchá na vlak,
stojí u stánku s občerstvením

Vítr fouká do oharků

Třaslavý plamen tančí na hliněném střípku
Pavouk se skrývá v růžové ulitě
Průsvitný měsíc se vznáší nad městem