(1920–2006)
byl český básník a výtvarník. Narodil se v Praze, žil převážně v Lounech a Mostě. Poezii začíná psát v první polovině 50. let. Přátelil se s Jiřím Kolářem a dá se považovat i za jeho básnickou spřízněnou duši. V roce 1956 mu právě díky
Kolářovi měla vyjít debutová sbírka, ale neprošla cenzurou – vyšel však almanach Život je všude, ve kterém se v péči Jiřího Koláře a Josefa Hiršala objevily Julišovy texty mimo jiné společně s Hrabalovými nebo Havlovými. Prvotina s názvem Progresivní nepohoda vyšla Julišovi v roce 1965, v průběhu 60. let vydal několik dalších sbírek. V období normalizace publikoval v samizdatových edicích Petlice a Expedice. V roce 1990 získal Cenu
Jaroslava Seiferta, v roce 1996 Státní cenu za literaturu.