Aj, zde leží v zemské myšolovný kůře kocourek,
Jenž vždy na klíně mi před, sladce mi lízaje líc,
Jenž mléko kravské miloval, konservy i mastné,
Než, mě patře vokem, z vokna mi náhle vypad.
Beletrie
Poezie
Beletrie
Poezie
Beletrie
Próza
Beletrie
Dokumenty
Beletrie
Drama
Beletrie
Komiks
Beletrie
Básnická próza
-
-
Jako ten břečťan
nad hlavou biblického Jonáše.
I ten můj schne a vadne. Náhle.
Kloní se, opadá, hyne, vzdává se. -
Jedeme v autě.
Já řídím a ty sedíš vedle mě.
Něco ti vysvětluju a ty trpělivě posloucháš, mlčíš.
Kam jedeme?
Pak říkám něco pěkného.
Nevím přesně, co říkám,
ale je to něco, co si představuju, že v tuhle chvíli řeknu,
abych ti dokázal, kdo vlastně jsem.
-
A tehdy se mnohaletý vztek obnovil. Stará nenávist získala hrany. Všechny protrpěné dny se vynořily z paměti, aby ji potvrdily, a za nimi – letmo – utrápená tvář Šárčiny maminky v posledních letech. Rty, vlasy, ústa slabikující bez důvěry a bez hlesu otcovo: „Přidej!“
-
Nastupuje i chlap se svislou jizvou pod levym okem. Slza jako by mu vypálila rejhu do levý tváře. Rozjedem se, kluk z ulice mává řidičovi, bus zastavuje, kluk jde dál, znova se rozjedeme. Autobusák troubí na po kolejích se loudajícího kluka s báglem, je už fakt nasranej, nahlas nadává.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Tato sekce nemá žádné příspěvky
Pokud si myslíte že je to chyba, budeme rádi, když nám napíšete.
Edituje
-
Vojtěch Němec
Redakce