Zkus to

na chvíli se usmát tvářit se
že tě to tady baví nakonec
kdo učí prase žrát čínskýma hůlkama
chystá něco velkýho.
Proti šílenství se můžeš nechat očkovat
svým pohledem prokážeš-li dobrej úmysl
všechno hradí pojišťovna
říkali včera večer ve zprávách
ale na to teď kašlu
chtěl bych jet do Polska
koupit velkej odpadkovej koš
a otci hrobku.

Na rohu České a Joštovy
nabízí Jehovisti biblickej kurs
úplně zdarma jen za psí oči
Slunce i Měsíc na nebi
jsou vidět pěkně pohromadě
a právě teď je to nejvíc napínavý
jeden z nich musí být vrah.
Svědkyně s ledovým klidem obchodnice
s tvou děravou duší
ukáže vztyčeným prstem k nebi
za soulož by stála ale v tomto krámě
si párek neohřeješ
v podzimním neklidu budou jen pneuservisy
svítit dlouho do noci
a rádia hrát oblíbené šlágry.

Píše mi…

Koupila už druhou banku
tu s červeným kobercem
a mýma dluhama pochopitelně
ale prej neboj
kdo nic nedluží jako by neexistoval
až ti povolí střeva ksicht v zrcadle
se ti začne najednou líbit
uvidíš
to mě docela uklidnilo.

Když zazněl poslední výstřel
Vinnetou se skácel k zemi
týden mě z toho bolela hlava
už to nechci nikdy vidět
mám rád příběhy jen s dobrým koncem
jako v pornu.
Je to někdy těžký
vedu užitečnej život
když uvidím ležet
chcíplého psa u popelnic
strčím ho alespoň do krabice
nejsem kacíř
jen si chci odstranit znamínka
z té své držky abych se konečně začal
líbit i tobě
až mi budeš zase psát
jak si stojí moje akcie.

Obrysy

Léto dostává svoje pravidelný obrysy
na spaní na lavičce před domem
to sice ještě není ale už brzy
uvidím Lenčiny nohy v celé jejich kráse.
Ale tudy cesta ven nevede
přestanu onanovat z nutnosti
začnu z přesvědčení
smát se vlastnímu vtipu je lepší
než dlouze přemýšlet o životě
a kousat si při tom nehty.
Ale jo
vystrčím hlavu ze skříně
podívám se na nebe
s bohem srazíme stoly k sobě
tohle byl panečku kdysi krám
dnes tu s bídou prodaj
sotva pár kostí
řezník má strach z krve ale
umí dobře zpívat.
Na hovně spící masařku
sežrala vlaštovka tak to vidíš
v blbej okamžik na blbým místě
vesmír má pořád smysl pro humor
stejně jako tlustý prsty doktora
čumícího na mou prostatu.
Všechno nám tu do sebe pěkně zapadá
cesty Páně jsou nevyzpytatelný
léto už má svoje obrysy
a Lenka
Lenka už dávno chodí v krátké sukni.

Zlej sen

Na důkaz svého vnitřního neklidu
v rodinným večeřadle
vrazil bych si kost do stehna
a řval bolestí
naštěstí tenhle způsob konverzace
už nevedou ani labužníci
proto jsem jí řekl jen
„upřímně miláčku je mi to fuk“
jako Scarlett se netvářila
ale každá válka musí jednou skončit
u prostřeného stolu žrát chce každej
ale zabíjet už není koho.
Počítat na prstech můžeš jen do smrti
pak se nic neděje
sytej mává hladovej vlaje
tak otevři hubu
když se krájí chleba lítají třísky
možná z toho ještě něco kápne.
Mír není pro všechny zvlášť ne
na tomhle blbým místě
podívej z poslední večeře Páně
zbyl na stole jenom špinavej ubrus
fleky od masa krve rozlitý víno
propálená díra od cigarety
vypadá jako mapa světa
jako zlej sen někoho
koho život naposledy zastih v tunelu
než zešílel před světlem projíždějícího vlaku.

Malá opička

Aby netrpěla porodníma bolestma
pořídila si malou cvičenou opičku
se zlatýma zubama vytáhla ji přímo z klece
zítra ji bude učit mluvit.
Na mě už žádný zvíře nezbylo
celej život na sto stránkách poezie
to tě to pořád ještě baví?

Když se mně ještě zdávalo o Simoně
všechno bylo daleko jednoduší
hlava svou tíhou držela pevně na krku
kdo s ní uměl otáčet bohatl půjčováním sirek
kdo s ní neuměl ani plavat strkal špunty do uší
aby do ní nenateklo dřív než úsměv
odhalí zkažený zuby než číšník
sebere ze stolu zbytky odvahy řekne: „A dost
věštit z jater si odedneška budete každej za svý…“
A najednou byly na mapě vidět slepý místa
kam jít? Život je dlouhej akorát tak
aby ses stihl včas narodit a umřít.
Michal odešel ani za sebou nezavřel dveře
na konci chodby blikala žárovka
země ve stejným rytmu se otáčela pod nohama.
Za městem kdosi hodil malou opičku
přes plot rasovi. Pršelo.
Začal úplně jinej příběh.

Ta noc nestála za nic

Padají hvězdy něco si přej
ale mohlo by to být i bombardování
když ani ve sklepě na tebe nezbyde místo
spráskanou duši zažene do kouta
pozorovat svět škvírou mezi žebry.
Život se smaží v hrudním koši
olíznutej od hlavy až k patě
takříkajíc po nevyhráblejch roštech
šlapat ve stopách šílenýho Boha.
Někdo cizí zatahá za kliku osud si nevybereš
pokud se nerozhodneš skočit dojde-li ti dech.
Lesklej kus kovu přitom svírala mezi kozama
kdyby Krista utopili nosí na krku kýbl s vodou
nemusím věřit úplně všemu
spal jsem když ho zabíjeli
venku padaly hvězdy
možná to bylo bombardování
možná blbej sen
co ti po něm zbydou jen v pytlíku kosti pro psa.
Ta noc nestála za nic.