Polské konce světa
Jakub Skurtys

Básníci na periferii. Lokálnost, obrat k lidovému a logika volného trhu

Esejistika – Esej
Z čísla 3/2026
Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • 04_rozh
    Polské konce světa
    Rozhovor se Zbigniewem Rokitou

    Odřanie evokuje legendární krajinu existující ve fantazii

    Ptá se Lucie Zakopalová

    Fotbal má tu výhodu, že ho může hrát prakticky kdokoliv a kdekoliv. Nepotřebujete skoro nic, na rozdíl od hokeje nebo tenisu. A je to hra, kde soupeří dva týmy. To vždycky přináší nejvíce emocí. Za mého dětství všichni kluci hráli venku fotbal – na dvoře nebo na ulici. Fotbal začíná být populární a sílí spolu s industrializací ve druhé polovině devatenáctého století. Lidé se začali přesouvat z vesnic do měst, ztráceli svůj tradiční způsob života spojený se zemědělským rokem, měnila se společnost. Objevil se fenomén volného času.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 3/2026
  • Polské konce světa
    Karolina Ćwiek-Rogalska

    Dějinná funkce

    Steinhausův vzor ideálního Polska použil v roce 1950 Julian Czyżewski. Jeho článek ukazuje, jak se polští geografové snažili vyrovnat s tím, že základní předmět jejich uvažování se ocitl jakožto vlast v železničním táboře, která se na mapě přesunula poměrně daleko. Ze vzorce vyvodil, že tehdejší hranice Polska se Sovětským svazem jsou vlastně nejlepší, ale ani ta s Československem není špatná, pokud se trochu jinak přepočítá.

    Esejistika – Esej
    Z čísla 3/2026
  • Polské konce světa
    Ziemowit SzczerekKońce światów

    Silniční geografie Západu a toho, co jím není

    Reflektuje Jan M. Heller

    Ve střídmosti, s jakou dává autor průchod svému názoru, respektive žurnalistické odpovědnosti za procestovanou krajinu, se také rozchází s klasiky polské reportáže. K zaznamenáníhodnému výbuchu ironie dojde až po mnoha stránkách, v textu věnovaném místům v okolí polsko-německé poválečné hranice na Odře a Nise, kde cestovatel pozoruje současné vztahy mezi sousedy na obou stranách, mezi nimiž už neexistují žádné pohraniční formality.

    Recenze a reflexe – Reflexe
    Z čísla 3/2026
  • Co je (dnes) poezie?
    Jakub Šofar

    U výhybky…

    Na začátku prosince jsem seděl v jedné malostranské kavárně a šáhl do skříňky s knihami. Drobný tisk Davida Le Cama Tekutost se vešel akorát do kapsy bundy. Zloděj! Krade poezii! Na začátku Nerudovy ulice, u lékárny, jsem se pak zastavil, protože mě napadlo ji zkusit. Zkusit to!

    Esejistika – Esej
    Z čísla 1/2026
  • Pravděpodobně ze mě nikdy nebude druhý Shakespeare nebo Kundera, ale i tak věřím, že slovo má svou sílu. Ať už se s ním setkáme v knize, novinách, reklamním sloganu, nebo heslu. Nesmírně si vážím, že máme v Česku svobodu slova, dar, který není samozřejmý, a domnívám se, že i literární soutěže k ní přispívají, jelikož rozvíjejí naši představivost a nutí nás přemýšlet v souvislostech.

    Esejistika – Esej
    Z čísla 20/2025