Butik pana Barona působí na české literární scéně jako romantické zjevení ze „starých dobrých časů“. Příběh zručného krejčího pana Barona je nostalgicky elegantní, vkusný, kvalitně vypravený, laskavý a moudrý. A přes to všechno nepůsobí ani trochu staromódně či sentimentálně! Je to jedna z těch vzácných knih, které dokážou upoutat babičku, mámu, malého kluka i literárního kritika. Je to kniha výjimečná – textilní záložkou z hadovky počínaje, opravdovým střihem na malé šaty konče.

Na první pohled vrací vizuálně Butik pana Barona dospělého do období přelomu 19. a 20. století. Na malé dítě dýchne pohádkovou krásou cylindrů a krajkových šatů až na paty.

Příběh se špetkou autobiografie tvořila autorka, známá na sociálních sítích pod jménem „Brodita“, několik let. Vyčarovala nejen všechny kouzelné loutky – psa s modrou krví jménem Baron, jeho talentovanou, ale pyšnou a lajdáckou krejčovskou konkurentku kočku madam Čekes, ztraceného a následně nalezeného aristokratického bratra Jánuse, nemajetnou, ale velice laskavou paní Lištici, majetného, ale harpagonského Jezevce, marnivou psí divu Josefínu i kankánové tanečnice myší revue –, ale také celý jejich magický svět.

Pan Baron bude bavit všechny děti, které si v minulosti oblíbily látkové myšky Sama a Julii z dílny holandské autorky Kariny Schaapman (knihy o nich vydává v českém překladu Meander), ale hodí se jako dárek i pro všechny dospělé, kteří mají vztah k módě a ke světu látek, jehelníčků a dokonale přišitých knoflíků. Baronův krejčovský salon i blýskavé prostředí varieté působí doslova uhrančivě. Vše je propracované do nejmenších detailů. V policích jsou srovnané štůčky látek, nůžky, v místnostech jsou přesně komponované scény doplněny šicím strojem, krejčovskou pannou, zrcadly, krajkovými drapériemi či luxusním růžovým ušákem a paravánem s pávy. V krejčovské dílně nesmějí chybět patentky, stuhy namotané na maličkých špulkách a košíky barevných nití. Divadelní šatna je plná desítek skvostně propracovaných modelů, paruk, péřových prachovek a šňůr perel přetékajících ze šperkovnic. Na stěnách visí ve zdobných, zlacených rámech portrét psí sobrety či zarámovaná poštovní známka s Eiffelovkou. Na stolech a sekretářích najdeme návrhářské skeče a střihy. V divadelním prostředí létají vzduchem karty, z klobouků vykukují králíci a šéfkřeček Cyril shlíží z rudozlaté lóže.

Ale autorka se nezastavila u tvorby interiéru. Pana Barona najdeme i venku na motorce, na zasněženém rozcestí u velkého reklamního válce nebo před tragicky vyhořelým krejčovstvím.

Pečlivá láska, s níž byl svět pana Barona stvořen, je patrná na každém detailu. Dokonalé aranžmá Marie Mrňávkové  (1973) by mohlo ztratit své kouzlo bez pečlivé práce fotografky Věry Marčíkové a následné grafické úpravy Ivany Vaszily, která pozorně střídá text a velkoplošné obrazy scén s drobnějšími, odlehčujícími fotografiemi knoflíčků, „ptačích“ nůžtiček, krejčovských metrů, špendlíků a ozdobných pírek.

V opájení se luxusní nádherou světa pana Barona bychom mohli pokračovat do nekonečna. Ale v okamžiku, kdy dovolíme svým očím odtrhnout se od fotografií a ponoříme se do textu, nadchne nás fakt, že skvostný vizuál rozhodně nepřebíjí obsahovou a textovou složku.

Příběh je dostatečně jednoduchý a přehledný na to, abychom si na něj troufli už s předškolními dětmi. Rozhodně však není plochý nebo banální a starší děti v něm najdou další roviny, které tnou hlouběji a dokážou rozproudit debaty o rodinných i mezilidských vztazích, o komunitní (ne)soudržnosti, o vývoji zábavního průmyslu, o udržitelnosti a rozdílu mezi slow a fast fashion.

Sympatický pan Baron šije a spravuje oděvy pro obyvatele městečka. Dokáže vyšvihnout festovní zimník pro náročného Jezevce i zalátat kalhoty neposedných liščat. Prosperita jeho podniku je však ohrožena příjezdem madam Čekes, která si v lepší čtvrti „na Zlatém vršku“ otevře vlastní „boutique“ plný nevídaných módních výstřelků. Většina místních se nechá pozlátkem stáhnout a pan Baron přichází o jednoho zákazníka za druhým. Zkáza je dokonána, když vinou tragické neopatrnosti Baronův salon vyhoří. Pan Baron se rozhodne zavřít.

Utíká pan Baron před nelehkým osudem a marným pocitem, že zůstal sám? Nebo je to odvážné rozhodnutí zkusit štěstí jinde, podpořené skrytým sebevědomím v krejčovském řemesle, které ho jakoby náhodou zavede do centra elegance, mekky módy zvané „Pařez“, v jejímž srdci stojí věhlasný kabaretní podnik Moulin Turquoise? Tam dochází k překvapivému setkání, díky němuž se pan Baron nechává strhnout vírem velkoměstské zábavy a na krátkou dobu zazáří jako mistr módních kreací pro hlavní hvězdu Tyrkysového mlýna, ladnou tanečnici Josefínu. Není to ale jen tak, sám od sebe se konzervativní krejčí nezmění lusknutím kouzelnických prstů v avantgardního mistra módních výstřelků. Tajemné kouzlo secesní múzy, které Baronovi přináší slávu, ale poplete mu hlavu a dá mu na chvíli zapomenout na zásady a slušnost, vyprchá po spáchání násilného činu, jehož se pan Baron dopustí na váženém panu Pelikánovi.

Baronovi dojde, o co v životě opravdu stojí, a bohatší o mnoho zkušeností i nově nabytou sebedůvěru se vrací domů, do svého vyhořelého krejčovství. Čeká ho tu však hned dvojí velké překvapení – vyhořelý podnik září čistotou a za pultem se schovává malý nezvaný host. Ne každý nezvaný host je ovšem na obtíž. Srdcové eso, které mu jeho bratr eskamotér při odjezdu z Pařezu vytáhl zpoza ucha, už přináší panu Baronovi jen štěstí. Poměry ve městě se upraví a pan Baron značku krejčovské kvality a spolehlivosti obhájí. Dost bylo nekvalitních, předražených, pompézních šuntů madam Čekes!

Samostatnou poklonu si zaslouží hra s jazykem a skvěle upravený text. Příběh o krejčím je atraktivně sestehovaný výrazy na dané řemeslo odkazujícími – věci se ztrácejí jako „jehly v kupce sena“, s drobotinou paní Lištice „šijí všichni čerti“, modely z výroby madam Čekes jsou šité „horkou jehlou“. Vyprávění je odvážně vybavené krejčovskou terminologií a člověk by měl při čtení tuze rád v ruce vzorník látek z Baronova arzenálu:

Kanafas na šaty. Samet na kabátky. Len na suknice. Plátno na cokoliv. Ba dokonce i valchovaný loden do psího nečasu.
s. 6

Líbí se mi citlivá jazyková hra s francouzskými slovy, která jsou ve vhodných pasážích uváděna ve fonetickém tvaru, takže plynutí textu nenarušují násilnými vysvětlivkami, ale umožňují správnou výslovnost. Baví mě název kabaretu Moulin „Turquoise“ a ještě víc název velkoměsta „Pařez“ i od něj odvození „Pařezané“.

Talent a neuvěřitelný smysl pro detail autorky se skvělou prací fotografky a grafičky sešila pevným, láskyplným stehem redaktorka Pavla Nejedlá. Vychovat dítě je práce pro celou vesnici. Udělat dobrou dětskou knihu je práce pro celý tým nadšených, erudovaných tvůrců. Kéž by všechny knihy, co jich u nás vychází, měly takový výtvarný nápad, jazykový vtip a profesionální zpracování jako Butik pana Barona Marie Mrňávkové!