Milí čtenáři Tvaru,

držíte v ruce poslední předprázdninové rozšířené číslo, které se z části věnuje queer tématům. Přídavné jméno queer původně znamenalo ‚divný‘ a mělo hanlivý nádech, dnes je však souhrnným pojmem označujícím sexuální menšiny. Na rozdíl od výrazů gay, lesba či transsexuál (což je navíc medicínský pojem) má zřetelně politický náboj implikující boj za práva sexuálních menšin a zápas proti sexuálním a rodovým stereotypům. Použili jsme tento pojem také proto, že zahrnuje nejen homosexualitu, ale i opomíjenější témata bisexuality a transgenderu. Jelikož jsme literární periodikum, zaměřili jsme se pochopitelně především na literaturu, která z queer zkušenosti vychází, nicméně nepominuli jsme ani její politické aspekty. V čísle naleznete lidsky hřejivý a intelektuálně jiskřivý rozhovor s překladatelkou Sylvou Ficovou, bez níž by toto číslo nevzniklo. Sylva v rozhovoru hovoří otevřeně o svém coming outu a zasvěceně nám představuje možnosti queer čtení literatury. Mimoto pro nás připravila i nádherný blok americké poezie „Ženy ženám“, inspirované lesbickou podobou lásky. Nechybějí v něm takové veličiny světové poezie jako Emily Dickinsonová nebo Adrianne Richová. Dále v tomto čísle najdete blok básní z pera českých básníků a jedné básnířky, kteří mají ke queer problematice z různých stran (a preferencí) blízko. Slovo Marie Feryny týkající se queer politiky je radikální, jak se na tuto autorku sluší a patří. Můj osobněji laděný esej pojednává téma bisexuality na pozadí četby mého milovaného básníka Walta Whitmana. A queer blok uzavírají dvě pěkné kratší prózy: jedna je opět z překladatelské dílny Sylvy Ficové a představuje lesbickou polohu velké novozélandské prozaičky Katherine Mansfieldové. Druhá je pak hutnou ukázkou z obsáhlejší prózy Marka Torčíka pojednávající transgender téma. Queer číslo nevydáváme náhodou: také letos (již podruhé) bude Tvar součástí festivalu Prague Pride a již nyní vás srdečně zveme na queer večer Tvaru (přesné informace se objeví začátkem července na našich webových stránkách a facebooku)!

Závěrem mám jednu smutnou redakční zprávu: z redakce odchází náš dlouholetý kolega a kamarád Michal Škrabal, který v Tvaru setrval celých dvanáct let. Byl nejen perfektním redaktorem, byl ale především dobrým duchem Tvaru, který střežil jazykovou kvalitu našeho časopisu, starostlivě na jeho stránkách pečoval o českou prózu a občas nás vysekal z pořádného průšvihu. Moc mu za to všechno děkuju! Michale, budeš mi v redakci chybět! Osobně ale doufám, že když už pro Tvar nebudeš pracovat, budeš pro něj alespoň víc psát!

Přeji vám teplé letní vánky a po prázdninách se budu těšit na opětovné shledání!