Liou Čen-jün

Kdopak se baví

Reflektuje Přemysl Krejčík
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 19/2020
Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Právě vychází
    Liou Čen-jün

    Kdopak se baví

    Pojďme se teď přesunout na chvíli do minulosti, řeknu vám, co mi reakce barev řekly o vašem dětství.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 15/2019
  • kol. autorůSto básní: svět staré japonské poezie

    Básně nejen o luně a rozkvetlé višni

    Reflektuje Adam Borzič

    Navíc se láska v japonském básnictví zrcadlí v koloběhu ročních dob, takže se přírodní a milostné motivy přirozeně proplétají jako těla na lůžku.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 15/2020
  • Karin LednickáŠikmý kostel. Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

    Naivní kronika v přepychovém hávu

    Reflektuje Erik Gilk

    Jenže chyba lávky: autorčin klasický vševědoucí vypravěč, jakým psali venkovští realisté, nehodlá čtenáři něco pouze naznačit, nebo dokonce zatajit, ale vodí jej všude za ruku jako slepého.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 15/2020
  • Nad knihou
    Daniela ŠterbákováTicho: John Cage, filozofia absencií a skúsenosť ticha

    Všechno je hudba?

    Reflektuje Anna Luňáková

    Už Wolfgang Amadeus Mozart si všiml, že hudba je ukrytá nejen v notách, ale i v tichu mezi nimi, a jiní zas, že je lepší nemluvit, pokud slova nejsou lepší než ticho. V případě Johna Cage nejde jenom o „toho performera, co zahrál ticho“, ale o celý kontext myšlenkového pohybu, ve kterém jeho pokus vzniká.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 13/2020