Simona Bohatá

Klikař Beny

Reflektuje Alena Šidáková Fialová
Recenze a reflexe – Dvakrát
Z čísla 6/2022
Chviličku.
Načítá se.
  • Simona Bohatá

    (1965) prožila léta dospívání na Žižkově, který ji ovlivnil stejně jako pražská hudební a divadelní scéna osmdesátých let. Po maturitě na střední ekonomické škole nastoupila do prvního zaměstnání a zároveň byla přijata na Konzervatoř Jaroslava Ježka, ...
    Profil

Souvisí

  • Česká fantasy literatura
    Pavel Bareš

    Superhrdinský thriller z českého prostředí? Ne tak úplně…

    Reflektuje Vendy Sonnková

    Přináší reálná syrová témata, a ačkoli někteří hrdinové mají schopnosti, nad kterými zůstává rozum stát, svět kolem nich a problémy, které řeší (nebo nad nimi alespoň přemýšlejí), jsou až děsivě reálné.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 1/2022
  • Česká fantasy literatura
    Pavel Bareš

    Neznámá tvář má (možná) známou tvář

    Reflektuje Eva Klíčová

    Román se nezabývá tím, zda mety jsou výsledkem nadpřirozena, biotechnologie, mutace spuštěné kontaktem s vesmířanem, uniklé z genetické laboratoře nebo netopýřího bistra.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 1/2022
  • Martin StöhrUžitá lyrika

    Psát jen tak!

    Reflektuje Adam Borzič

    Snovostí se to v těchto básních jen hemží, je to snovost nezneklidňující, spíš okouzlující, potěšující a ponoukající k dalšímu snění. Je to takové jemné čaro!

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 20/2020
  • Martin StöhrUžitá lyrika

    Gebrauchslyrik?

    Reflektuje Jan M. Heller

    Maloměstské motivy jsou spojeny zejména a především s Brnem; nebýt takto výrazné modulace právě této jedinečné atmosféry, úvodní poznámku o autorově spřízněnosti s „největším českým maloměstem“ bych si coby pražský rezident rozhodně nedovolil.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 20/2020
  • Alžběta LuňáčkováPravý úhel

    Vzývání pravidelnosti ve světě bez pravidel

    Reflektuje Vít Ondrák

    Pravý úhel lze také číst jako zrcadlo soukromého světa, v němž se básnická fikce stává realitou možná víc než realita sama. Takto poetizovaný svět je neustále tázán, neboť nic nemůže zůstat pevně ukotveno něčím tak nejistým, jako je jazyk.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 19/2020