Editorial
Hlavním tématem Ravtu 1/2020 je prirodnilyrika.cz.
Hlavním tématem Ravtu 1/2020 je prirodnilyrika.cz.
Milí čtenáři Ravtu,
vítejte u prvního čísla magazínu Ravt v roce 2020. Ravt je mladším, webovým sourozencem obtýdeníku Tvar již od roku 2016. V letošním roce se na jeho obsahu budeme podílet v editorské dvojici s Olgou Stehlíkovou, která se k Ravtu po nedlouhé pauze vrací. Přebíráme bidlo, veslo či madlo motoru od Ladislava Zedníka, jemuž tímto děkujeme za silný myšlenkový proud posledních čísel, na který prvním číslem navazujeme. Chceme vám dále nabízet tematická čísla, která budou v dobrém těžit z živosti kulturního prostoru, případně konstruktivně poukazovat na jeho zamrzající místa. Hodláme spolu s vámi kriticky — nikoliv konfliktně! — myslet o kultuře. Budeme těžit z toho, že Ravt nemá region, generační okruh ani úzké názorové vymezení. Přejeme si dobrý dialog a dobrá témata, ke kterým nás bude inspirovat kulturní svět i všemožné myšlenkové hemžení v roztoku roku 2020.
V prvním čísle navazujeme na anketu o environmentální poezii (viz Ravt 19+20/2019) a také na iniciativu přírodnílyrika.cz. Možná některým z vás odpovíme na otázky, možná vás pro přírodní lyriku i otevřeme — přečtěte si rozhovor s Radkem Štěpánkem a Pavlem Zajícem, a rozhodněte se sami. Inspirovat vás bude také Pádlo Ireny Šťastné. Je dobré si připomenout, že kdo nechce hledat cestu k přírodě skrze slova, najde ji snadno s rukama v hlíně. Autorem původní tvorby tohoto čísla je Miloš Doležal, který je celoživotně úzce spjat s krajem dosud lesnaté Vysočiny. Věříme, že vás jeho deník otevře jako spící půdu jarní déšť.
Těšíme se na vaše čtenářské ohlasy, které, prosím, neomezujte jen na komentáře na sociálních sítích. Smysluplná reflexe bude publikována přímo v Ravtu vždy v reakci na předchozí čísla. Ohlasy posílejte na email ravt (zavináč) itvar.cz.
Přejeme vám dobré světlo na vašich screenech.
Jitka N. Srbová
Jakkoliv se zálibně mazlíme s detaily svých krátkých řádků v okamžiku tvůrčího impulsu, jsme za hranicí svého jazyka němí, dokud nedostaneme příležitost vysloužit si svůj hlas znovu.
Libí se mi všednost, maličkosti, věci, zdánlivě bezvýznamné okamžiky, které se nedají nahradit ani zopakovat. Každodennost jako iluzorní repetice.
Ponořit se do antického světa jako do živé vody je nezbytné, abychom se přestali rozpadat v moderní prach. (Sylvie Richterová)
Pokud se vám zamlouval Milan Ohnisko coby mistr zkratky a hořkého aforismu, zvykněte si, že dávkování se v nové sbírce změnilo.