Zatímco sis svými silnými prsty cpal do fajfky
Toho rána
jste tiše srovnali
mrtvé vojáky
do řady vedle sebe
Protože byl malý
pořád ho bili
za rovně zastřiženou ofinu
a tu jeho velkou hubu
za pěkně zakasané
tričko s kačerem Daffym
ale hlavně za tu hubu
vždycky si našli důvod
ve škole
i po škole
a i když pak začal
tak urputně růst
a nastolovat nové pořádky
tu svou velkou hubu
tu už nikdy nepřerostl
Vedle v kuchyni
už neleží můj stárnoucí poloochrnutý otec
plamen jeho obrazovky vyhasl
kuchyně je prázdná a tichá
tak jako nemocniční pokoj
v němž tátu už druhý týden
krmí trubičkami
Když se zrovna nedíval na filmy
tak hrál na plejáku
většinou nějaké střílečky
hodně ujížděl na Quakeovi dvojce
nebo na Medal of Honor
Medal ten ho hodně bavil
bylo to totiž takové reálnější
kosit Němce
v druhé světové
v druhé světové válčil
jeho děda
naverbovali ho hned
jak měl osmnáct
za války projel celou Evropu
byl i u Leningradu
prý tam byla taková kosa
že když člověk venku chcal
automaticky to mrzlo
Toho rána
jste tiše srovnali
mrtvé vojáky
do řady vedle sebe
leželi tam potom na slunci
asi půldruhé hodiny
šedí od prachu
s lehce vychýlenými hlavami
jako tenkrát
o svátku zabití
holubi na vývar
u vás na dvoře
V poslední době
má pořád dobrou náladu
začal zase cvičit
nabral skoro devět kilo
bere na to nějaké injekce
je po nich ale furt nadržený
jede hlavně kozy ruce a ramena
to prý jde nejvíc vidět
nohy nikdy necvičí
stejně vůbec nenosí kraťasy
K nutriím ses
z celé naší rodiny
odvážil přiblížit
akorát ty
jejich velké ostré zuby
a dlouhé krysí ocasy
budily u všech
tak moc nechuti
že ji ani vidina
krásně vyuzených
klobás s kmínem
nesvedla rozpustit
Až umřeš dědo
dáš mi svoje svaly?
V pouštní žluti
nemocničního pokoje
šumí tiše vítr
televizních repráčků
sedíš na lůžku
přidušený černomodrou
krajtou ortézy
přitom se zchromlým konečkem ruky
snažíš vydolovat ze sáčku
poslední čokoládový bonbon
tvé sešroubované rameno
se po těch několika týdnech
už skoro zahojilo
tvé zpustošené nitro
nezahojí ani po těch
jedenácti letech
nic
Toho léta
ses s nadšením
pustil do chovu kanárů
tihle drobní exoti
ti tak učarovali
žes jim v kuchyni nad stolem
vyhradil pro klícky
skoro celou stěnu
nakonec vám obsadili
celé podkroví
to za nimi do voliéry jsi chodil
když ti na konci zimy
scházelo slunce
Toho jara mi strejda Roman
přivezl z wodislavského trhu
mého prvního králíka
byla to strakatá
černobílá samice
s jedním uchem nakřivo
po nějaké době
jsme s babi Milkou
přišli na to
že bude nejspíše březí
několik týdnů
jsem jí pak každý pátek
nosil nadšeně kromě jídla
i trochu melty s mlékem
jak to vždycky dělával děda Josef
několik týdnů
jsem pak každý pátek
nadšeně rozrážel dveře chléva
a hledal v útrobách králíkárny
malé slepé roztomilé králíčky
nikdy jsem je nenašel
nikdy neotevřeli oči
Měls ohromnou radost
když si tvůj mladší syn
postavil na dvorku před domem
svůj první malý holubník
musíš se naučit
poznat kvalitní zrno
holubi ho potřebují
musí být lesklé
rovnoměrné
a bez prasklin
říkals Mirkovi
zatímco sis svými silnými prsty
cpal do fajfky další dílek
voňavého tabáku
to jsi ještě netušil
že za pár let
Mirek jen stěží uvidí
na své děti
dědovi Josefovi
Každé ráno
jsi před cestou do práce
půl druhé hodiny
obcházel hospodářství
obřadně zvířatům rozdával
vodu a krmení
a sám se pak na stojáka odbyl
akorát špatně namazaným chlebem
a hrnkem hořké melty
po práci ses zase spokojeně
pouštěl do rytí záhonů
a vystýlání kotců
pak přišel čas
na večerní krmení
a rodinu
neubral jsi ani potom
co do tebe v pětašedesátém
najela ta nešťastná lokomotiva
že je život pryč
jsi poznal až ve chvíli
kdy jsi poprvé
nedokázal vylézt
na holubník
foto Adéla Opartyová
Na stránkách pro uprchlice
jedna z žen píše jiným ženám, protože chápe,
že máme spoustu práce:
svět potřebuje oživení,
svět potřebuje korekci,
svět potřebuje sloupnout a přelakovat,
svět potřebuje předělat.