Tahle vyjebaná doba
Ňák nás všechny dostala
Tahle vyjebaná doba
Nakupujem knížky
O tom jak nenakupovat knížky
I poustevník
Lítá letadlem a kliká na Facebooku
Oblaka kouře překryly nebe,
na sklonku února udeřil mráz,
chrstnutý řev do tváře krásy,
východní vítr vrátil se zas.
Bohorodička objímá znásilněnou zem,
slzy jí splývají s vodami Dněpru,
na karimatce s levnou konzervou fazolí
půlnoční bed-in v kyjevském metru.
(13. 8. 2022)
Apokalyptické dítě,
pohřbené ve mně,
z hadího sémě,
nemá dost nebe,
nemá dost země.
Houpejte, houpejte
ho někdo, prosím!
jak Panna Přečistá
v břiše ho nosím.
Pevně stojí stepní Hellas.
Nocí kvílí táhlý tón.
Mohly to být Thermopyly,
ale je to Marathón.
Hvězda nad Betlémem září,
Hospodin se sklání k nám.
Z mrtvých vstává Nestor Machno,
milý baťko ataman.
Jak na zemi, tak i v nebi
frontu drží parta skvělá:
zástup Božích bojovníků
archanděla Michaela.
Zasněžené palmy v Jaltě
na ně tiše čekají
a o propastech lidské lásky
vlnám moře šeptají.
Už burácí Matka Země
zahalená v závoj mrazu.
Věříme ve věčný život,
oni zas ve věčnou zkázu.
Už burácí Matka Země
za krev dětí svatou zlost,
ale když se zaposloucháš
slyšíš Ódu na radost.
(16. 8. 2023)
Dostaneš PSH v taštičce od tampónů,
kde prší arové písněmi zpod balkónů.
A dostanu nazpátek kousíček skla.
Svět vzniká jen, aby mohli být dva.
Monzuny papoušků mé tělo kvílí:
Věčný trest potrvá jen malou chvíli.
(Novoluní 15. 9. 2023)
Zjevil ses mi ve snu
na konci selfie tyče:
pod plachetkou osoba
s korálky přes tvář
jak nefalšovaný vesmír.
Hrozivý africký fetiš:
Náš Pán Ježíš Kristus.
Všichni jsme totemy.
Všichni jsme masky.
„My zpívat, aby byly blesky!“
A jeho krev z ran.
A černý samet srdcí.
A její boty na chodbě.
A strašlivé čištění duší
v téhle době.
Magický živočich
V bytě na Žižkově
V chladných zdech
Nikdo mu nezavolá
Oslněn vodou úplňku
Vaří si páteční knihu
Ňák nás všechny dostala
Tahle vyjebaná doba
Nakupujem knížky
O tom jak nenakupovat knížky
I poustevník
Lítá letadlem a kliká na Facebooku
Frčíme v rychlovlaku rychlosti obchodu
Zapisuju tyhle slova do tekutých krystalů
Nevím o nich nic
Neznám jejich jména
Slepý šaman technik
Můj oblíbený spisovatel se vyjadřuje
Ke třetí světové válce
A vzpomíná na Listopad
Bylo by divný kdyby mi z tohohle nebylo blbě
Kdyby z tohohle nebylo blbě nám všem
Naděje jen pro členy
Předplaťte si osvícení
V trans-tantricky nukleárním
Epicentru výbuchu
Radost nám neznámá
v tobě plane – poznání!
V prsou sídlo má,
vysílený stesk ze zoufalství tmy…
Trilobiti rozšlapaní na prach tvoří i tyto stěny.
My vláční a olejnatí po výměně pižma.
Studujeme stropy a výdechy pavouků.
V podzemí všech světů.
klidně spi
zas přijdou nějaká rána
kdy si přitulíš svou slečnu
postavíš nové lego
budeš pít limonády
jíst burgry
hrozně ji milovat
Nad posekanou loukou tančí poštolky.
Občas si vadí
letmo v letu.
Přikládají křídla k tělu a
trčí do hlubiny.