* * *

V Athénách podávají léto
krájené v čerstvém jogurtu
na kopcích bydlí vítr
a místo kamení omílá
nečitelné střípky historie
je tu více zbořených domů
více poezie na zdech
více drog
město a kostely jsou bílé
a uvnitř je i zlato trochu šeré
je to jediné místo
kam se mohl schovat stín
nedívej se do očí lidem
co něco dělají
jdi radši do čtvrtí
které hlídají divoké kočky
a stovky mističek
příliš velký oběd v rodinném sklepě
výlet na kopec
a slunce
tě ukolíbá
ten zelený čtverec
to je park
klidně spi
zdá se že v každý zemi
pluje peří po vodě

* * *

Chybí mi Berlín
a jeho rozbitá duše
chápavý obrázky ze zdí
omotaný kolem kotníků
Chybí mi Athény
a jejich rozpadlý domy
ladící k troskám
bílé historie
kterou se prochází toulavé kočky
Chybí mi Lazarská
a všechny propršené ulice
kde jsme říkali vtipy o upírech
a nevěřili bychom
tu noc ani další
že se jednou pokoušem
Chybí mi nejhnusnější kout
náměstí Republiky
mezi zastávkou a košem
odkud jsi jednou jel
Chybí mi listím zasněžená Kampa
a čtení básní ve dvě ráno
což by byl kýč
kdyby nešlo o Boží hod v kostele sv. Mikuláše
co napsal Krchovský
Chybí mi Černý most
a cesta kterou se omylem
dá octnout u Kyjského rybníka
a online hovory ve tmě
Chybí mi Palmovka
a řidiči boltů co už poznávám
poslouchání toho
jestli nikdo nepřišel
opatrné klepání tvého
kamaráda od první třídy
Domov není místo

* * *

Z baru vyrůstá strom
v zelené baňce bublá světlo
protahuje se k rohovkám
noc je jedu přívětivá
jedu a dlení
pod palmou
šustivého jazzu
bez žesťů
před očima ti svítí cedule
už zítra
už za dva dny
už zítra
spěchejte k bráně
mezi světy
cedule není organická
řeže když ji sundaváš
cedule nikde
kachličky palmy
křesla jazz
raki
cedule tepání
tepe ti do tepen
písmena čas
už zítra
už za dva dny
už zítra
vypálit rozmarýnem
zasranej ekzém

chtěla bych vzpomínku
na to jak jsme

* * *

Drobečky v koutku úst
nechtěný důkaz řádné snídaně
plného břicha
sebepéče
láska k sobě samému
vysvlečena
kalhotky u nohy postele
opilá zpráva ve tři ráno
dotek i když se nechceš dotýkat
a další důkazy lásky
drobečky v koutku úst
malý obláček moučkového cukru
ve vousech
vím, že jsi smutný

* * *

klidně spi
zas přijdou nějaká rána
kdy si přitulíš svou slečnu
postavíš nové lego
budeš pít limonády
jíst burgry
hrozně ji milovat
klidně spi
i to se vždycky může stát
že přijdou zas nějaká rána
po ranách